Praha - Rekordní nárůst nezaměstnaných přichází ve chvíli, kdy ekonomika v sousedních zemích nabírá rychlost.

Viníkem paradoxu je prosincový mráz a vládní politika úspor.

Export nestačí

V Německu, v Polsku i na Slovensku roste ekonomika o čtyři procenta, na tamní prosperitě vydělávají i čeští exportéři. Zvýšení přebytku zahraničního obchodu za posledních dvanáct měsíců zajistila podle ČSÚ právě obchodní bilance se třemi sousedy.

Zahraniční obchod je však jedinou oblastí, ve které česká ekonomika překonala recesi z let 2008/2009. Výkon exportu se oproti podzimu 2008 zvýšil o desetinu. Ovšem průmyslová produkce trpí nízkým domácím odbytem a stále nedosáhla devadesáti procent předkrizové úrovně. Stejný pokles hlásí služby. O pět procent jsou na tom proti podzimu 2008 hůře stavebnictví, maloobchod a pracovní trh.

Největší propad zaměstnanosti přitom Česko postihl dva a půl roku po vypuknutí krize. Svědčí o tom čísla z prosince, kdy z pracovního trhu bez náhrady odešlo 74 tisíc lidí, což je měsíční rekord od počátku statistického měření. Nezaměstnanost tak dosáhla 9,6 procenta a příští dva měsíce ještě poroste.

Efekt zimy a nového zákona

Ředitelé pracovních úřadů se shodnou na třech hlavních důvodech neslavného rekordu. Průmysl roste, přesto firmy nepřijímají nové zaměstnance. Nečekaně tuhé mrazy zahnaly sezónní pracovníky z lesů a staveb na pracovní úřad o měsíc dříve, než je obvyklé. Lidé se na úřadě také hlásili před koncem roku, aby se vyhnuli novým pravidlům pro nezaměstnané, která budou platit od ledna 2011.

Jen v menší míře se na nárůstu počtu nezaměstnaných podepsalo propouštění státních úředníků, které je teprve na počátku.

"V reakci na novelu zákona o zaměstnanosti se v Pardubickém kraji v prosinci evidovalo 800 lidí," upozorňuje ředitel tamního pracovního úřadu Petr Klimpl.

Od Nového roku by se totiž museli smířit s pravidlem, že nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti v měsících, na které dostali od podniku odstupné. Pokud odešli z práce na dohodu nebo na vlastní žádost, sníží se sazba podpory od prvního měsíce ze současných šedesáti na pětačtyřicet procent dosavadního platu.

Kdo se přihlásí na úřad práce po prvním lednu, nebude si už smět k podpoře přivydělávat jako dosud čtyři tisíce korun měsíčně.

Čtvrt milionu jako norma

Efekt nového zákona, kterým chce vláda ušetřit na dávkách a zabránit jejich zneužívání, se ale vyčerpal už v prosinci. Proto například ředitel pracovního úřadu v Českých Budějovicích Ivan Loukota předpokládá, že v příštích měsících poroste nezaměstnanost pomalejším tempem. "V prvním lednovém týdnu se u nás hlásilo méně lidí, než v předchozích letech," vysvětluje.

Pardubický ředitel Klimpl jeho optimismus nesdílí a omezuje se na střízlivá data: "V prosinci jsme evidovali 4100 nových nezaměstnaných, za první týden v lednu devět set dalších," říká bez komentáře.

Ve čtyřech zimních měsících 2008/2009 se na pracovní úřady v Česku přihlásilo 270 tisíc lidí, o rok později ještě o deset tisíc víc.

V listopadu a prosinci přitom bývá nově nezaměstnaných méně, než v lednu a únoru. Loni přišlo jen za listopad a prosinec o práci 165 tisíc lidí. I když se poměr obrátí a v lednu a únoru bude o pomoc pracovních pořadů menší zájem, propad z minulých dvou let se bude opakovat i letos.

Naděje z Německa

"Může nám pomoci ekonomické oživení v Německu, které se u nás promítá se zpožděním o tři až šest měsíců," věří budějovický ředitel Loukota.

Upozorňuje tak na hlavní rezervu, kterou má dosavadní oživení tuzemské ekonomiky. I když roste export, produktivita průmyslových podniků se vyrovnala předkrizovému roku 2007 teprve v listopadu. Bylo to ale jedině zásluhou propouštění, když se továrny zbavily šestiny svých zaměstnanců.

Zároveň se ale těm, kteří zůstali, zvýšily mzdy. Celkové mzdové prostředky vyplacené v průmyslu jsou tak už jen pět procent pod úrovní roku 2007. Pokud tedy zakázky z Německa a dalších západoevropských zemí nezlepší ještě víc průmyslové tržby, nebudou mít podniky peníze na přijímání dalších lidí.

Pracovní úřady navíc upozorňují, že podniky stále mají obavy z budoucnosti. Proto přijímají zaměstnance jen na termínované smlouvy. "Smlouvy končily v prosinci a podniky, které nemají jasno o zakázkách na příští rok, je zatím neprodloužily. Část zaměstnanců, kteří do nové práce nastoupili v minulém roce, proto v prosinci skončila na pracovním úřadě," předpokládá ředitel Klimpl.