Riga - Vláda v těžce zkoušeném Lotyšsku sáhla lidem na mateřské a rodičovské přídavky. Tisíce lidí jí za to v zápětí pohrozilo žalobou k Ústavnímu soudu.
Seškrtání dávek mělo začít platit od 1. července. Zhruba dvacet tisíc signatářů ale podepsalo protestní prohlášení, podle kterého by náhlé škrty porušily ústavou zaručené právo na legitimní očekávání. To totiž zaručuje, že podobné změny musí začít platit nejméně 306 dní od jejich vyhlášení.
Lidé se bojí, že už tak bídná situace lotyšských domácností se osekáním dávek ještě zhorší. Experti zase varují před dalším propadem už tak rekordně chabé lotyšské porodnosti.
Fakta:
Proč se musí škrtat?
- V roce 2007 rostla lotyšská ekonomika o 10,3 % - nejrychleji v Evropě. Boom ale hnala domácí spotřeba a tu zase bezhlavé zadlužování obyvatel v eurech. Hlavně u skandinávských bank, které v zemi viděly lákavý nový trh.
- Se zadlužováním nezůstaly pozadu ani křehké a rozhádané vlády, přestože ekonomika rekordně rostla. Světová "úvěrová křeč" pak Lotyšsko připravila o jeho finanční doping.
- Na podzim se lotyšská ekonomika propadla nejrychleji v Evropě. Během čtvrt roku tehdy spadly ceny nemovitostí o 24 %. Evropský rekord vloni trhla i lotyšská květnová inflace se 17,9 %. Přes deset procent se už přehoupla i nezaměstnanost.
- Centrální banka navíc ztratila jenom na obranu kurzu národní měny vázané na euro miliardu eur, skoro pětinu svých rezerv. Ve státním rozpočtu zeje díra další miliardy eur.
- V prosinci Lotyšsko vyhledalo pomoc Mezinárodního měnového fondu a evropských zemí, které v regionu investovaly. Podmínkou záchranné půjčky až 7 miliard eur jsou však masivní škrty ve státních výdajích, kvůli kterým mají mzdy ve veřejném sektoru klesnout až o 15 %.
- Lotyšsko má 2,2 milionu obyvatel, z toho polovina žije v hlavním městě Rize.
"Rodiče chápou komplikovanou situaci v zemi. Nejsou proti nezbytným změnám ale proti způsobu, jakým informace o nich kolují. A tomu, že jsou tyto změny schvalovány spěšně a v tajnosti," postěžovala si list Baltic Times vůdčí postava lotyšského mateřského klubu "Mamina klubs" Sandija Salakaová.
Cena škrtů bude vysoká
Vláda nakonec včera škrty odložila a částečně z nich i slevila. Za rok přesto začnou dostávat mateřskou podporu jen nezaměstnaní rodiče.
Riga už ale zažila také velké protesty pedagogů a sester. Dvěma až čtyřem tisícům učitelů totiž hrozí kvůli škrtům a plánovanému zavírání škol od prvního září vyhazov. Podobná situace je ve zdravotnictví, kde hrozí propouštění hlavně sestrám.
Potvrzuje se tak, že cena reforem bude v Lotyšsku vysoká. Jak v březnu pro Aktuálně.cz varovala přední lotyšská politoložka Žaneta Ozolinová, "Jedna věc je jistá: s blížícím se létem sociální napětí jen tak nezmizí."
Ozolinová přitom už v březnu vládě vytýkala to, co teď vadí i předsedkyni Mamina klubs. "Lidem by se lépe organizovaly životy, kdyby věděli, co vláda plánuje. Zatím ale žijeme v jakémsi informačním vakuu a izolaci od toho, co se děje mezi ní a Mezinárodním měnovým fondem," řekla tehdy Ozolinová Aktuálně.cz.
Pro celou Evropu tak může být Lotyšsko příkladem, jak nedobré je, když vláda ve skutečné krizi podcení komunikaci s lidmi.
Příspěvky jen pro nezaměstnané
"Dopady vládních škrtů se projeví před červnovými volbami do obecních zastupitelstev a Evropského parlamentu. A když strany, které se na nutných škrtech podílely, neuspějí, bude pak pro kohokoliv mnohem obtížnější podobné kroky později přijmout," upozornil tehdy pro Aktuálně.cz bývalý ministr lotyšské vlády Nils Muižnieks.
Nejen podle obyvatel Rigy tak mohou posílit i dvě tamní extremistické strany.
Škrty v mateřské schválila lotyšská vláda 12. května. Podle dosavadních pravidel se příspěvky stanovovaly ve výši 70 procent hrubého příjmu jednoho z rodičů za poslední rok. Vláda těmto příspěvkům chtěla nasadit strop 500 latů (tedy asi 350 euro) a úplně zrušit příspěvky na děti do jednoho roku.
Na pět tisíc rodičů pak ale dopředu oznámilo, že pokud lotyšský parlament Seima návrh schválí, podají žalobu k tamnímu Ústavnímu soudu.
V úterý se na dané téma sešla vláda vedená v březnu zvoleným novým premiérem Valdisem Dombrovskisem. Navrhované stropy zrušila a schválila zmíněné omezení dávek jen pro nezaměstnané rodiče od 3. května 2010.
