Česká republika - Čtvrtinu příjmů Plzně tvoří peníze vybrané na dani z přidané hodnoty. A právě výběr téhle daně se kvůli hospodářské krizi zřejmě už brzy velmi citelně propadne. Klesnou ale zřejmě také příjmy z ostatních daní.
Podobné je to u krajů. Například u toho Jihočeského dělá příjem z DPH celou pětinu tamního deseti a půl miliardového rozpočtu. Spolu s příjmy z ostatních daní je to bezmála polovina. U Plzně tvoří součet příjmů z daní dokonce skoro čtyři pětiny letošního rozpočtu.
Kraje i města přesto zůstávají tváří v tvář rostoucí krizi poměrně v klidu. Při sestavování svých rozpočtů totiž nedaly na loňské odhady ministerstva financí ohledně takzvané výtěžnosti daně a notně ji "podsadily".
Připravte finanční polštáře
I tak ale samosprávy připravují záložní plány a finanční polštáře. Čekají jen, až se k činu rozhoupe vláda, aby se jí mohly přizpůsobit. Zároveň ale věří, že nutná opatření nebudou nijak drastická. Své velké projekty se vesměs omezovat nechystají a spoléhají na evropské dotace. Doufají, že tak pomůžou krizi naopak zmírnit.
"Byli jsme opatrnější než stát," shrnuje rozpočtovou politiku za většinu oslovených samospráv ekonomický náměstek plzeňského primátora Vladimír Duchek. Namísto devítiprocentního navýšení daňových výnosů, s jakým v době schvalování počítal státní rozpočet, vsadila Plzeň na nárůst pouze pětiprocentní.
Podobně konzervativně sestavovaly letošní rozpočty i kraje. Například Ústecký počítá jen s dvouprocentním růstem příjmů z daní, Plzeňský dokonce jen s 0,7 procenta.
Blogy na Aktuálně.cz
Blog Pavla Kohouta: Jak čelit recesi fiskální politikou Blog Hany Brixi: Jiná krize, nová křižovatka Blog Daniela Münicha: Další nápad, jak na krizi Blog Jana Švejnara: Je třeba mít krizový plán BV některých městech, například ve Vyškově, se dokonce se sestavováním rozpočtu rozhodli počkat až na konec prvního kvartálu, kdy už bude jasné, jak se výtěžnost daní změnila.
"Drželi jsme se hodně při zdi. Abychom udrželi i letos vyrovnaný rozpočet, nastavili jsme příjmy na 97 procent úrovně v roce 2008. Na procenta predikovaná ministerstvem jsme nešli," vysvětlil pro Aktuálně.cz náměstek hejtmana kraje Vysočina Vladimír Novotný.
Vysočina se podle jeho slov na krizi připravuje už čtvrt roku. Podobně jako ostatní kraje má ale jen omezené nástroje - největším zaměstnavatelům zajišťuje dopravní obslužnost, s vládním CzechInvestem pořádá semináře pro malé a střední podnikatele, pro které zároveň připravila systém grantů na tvorbu nových pracovních míst. Podporuje cestovní ruch.
NERV hraje na nervy
Má také přichystaný projekt na rekonstrukci nemocnic za skoro miliardu korun, většinou z evropských dotací - jinými slovy práci pro hodně lidí na dlouhou dobu.
"Máme tu ale firmu Bosch Diesel, která zaměstnává 6000 lidí. Automobilový průmysl zkrátka neovlivníme. Je třeba postupovat v souladu s vládou. Nic konkrétního, čeho by se mohly samosprávy chytit, ale NERV zatím nepředvedl," stěžuje si Novotný na nepružnost nového poradního orgánu vlády pro boj s krizí. "Na tahu je teď vláda," souhlasí s ním hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.
Kraje tak zatím dál pokračují ve svých miliardových projektech, jako je například budování dvou obřích více než třísethektarových průmyslových zón u Holešova a u Loun. Jenom tam už nechtějí slyšet ani slovo o automobilkách. Přitom právě jim byly obě zóny původně určeny.
Než samosprávy uslyší od vlády jasné slovo, připravují preventivní opatření. Například Plzeňský kraj si na výdaje spojené s krizí vyčlenil v rozpočtu 130 milionů, na které nesmí šáhnout po celé první pololetí letošního roku. Dalších bezmála 130 milionů má k dispozici jako přebytek z hospodaření předchozího vedení kraje. To je dohromady přes čtvrt miliardy.
Podobně se zařizují i města. Ukazuje se, že velkou výhodu budou mít tam, kde zastupitelé v dobrých časech městskou pokladnu nezadlužili.
Dluhy lámou městu vaz
"Pokud půjdou příjmy z daně pomaleji, použijeme na krytí schodku přebytek z loňského hospodaření," naznačuje náměstek plzeňského primátora. Jako "krabička poslední záchrany" může podle něj posloužit fond rezerv a rozvoje a fond spolufinancování projektů Evropské unie.
Podobnou rezervu teď hledají ve Vyškově. "Přinejhorším uvolníme nejspíš formou půjčky 300 milionů z našeho fondu bydlení. Naší velkou výhodou je, že nemáme žádné dluhy," jmenuje vyškovský radní a zastupitel Jihomoravského kraje Karel Jurka.
Tím se naopak nemůže pochlubit třeba Kroměříž, kterou předchozí zastupitelstvo zanechalo se schodkem 216 milionů. "Ten dluh teď městu láme vaz," prohlásil tamní starosta Miloš Malý.
