Praha - Největší odborová centrála v zemi, ČMKOS, se přidala k zaměstnavatelům a požaduje, aby stát platil takzvaný kurzarbeit. Toto opatření zavedené například v Německu v principu spočívá v tom, že zaměstnanci ve firmách pracují jen čtyři dny. Pátý den, třeba pátek, je platí stát.
ČMKOS ve své nové prognóze předpokládá, že počet lidí bez práce vystoupá na 12 procent. Je to víc, než s čím počítá návrh státního rozpočtu pro příští rok. Ministr Janota připravuje výdaje na podpory v nezaměstnanosti pro situaci, že bez místa bude jen desetina lidí.
Odbory spočítaly, že státu se placení kurzarbeitu vyplatí. Ušetřil by právě na podporách, protože firmy - pronásledované propadem zakázek - by nemusely tolik propouštět. Stát musí navíc za nezaměstnané platit sociální a zdravotní pojištění.
Podle výpočtů ČMKOS, které vycházejí z průměrné mzdy 23 600 korun, by stát stálo jedno místo 7906 korun měsíčně. Nezaměstnaný přitom přijde měsíčně na 25 939 korun, tvrdí odboráři.
Němci také pro
Za kurzarbeit se minulý týden vehementně postavila také česko německá obchodní komora. Tedy sdružení, v němž figurují velmi významní zaměstnavatelé působící v Česku: Auto Škoda, Billa, Lidl a další německé firmy. Tehdy však odbory ještě tento návrh přijímaly velmi opatrně.
Kurzarbeit však neznamená, že lidé prostě zůstanou doma. Podmínkou v Německu je to, že volný den věnují zvyšování své kvalifikace a vzdělávání.
"Kurzarbeit tak, jak je praktikována v Německu, představuje jeden z možných nástrojů zpružnění pracovního práva. V Česku by větší flexibilitě pracovněprávních vztahů mohlo prospět. České pracovní právo by v ideálním případě mělo obsahovat co možná nejvíce takových nástrojů," uvedla pro Aktuálně.cz Klára Valentová, specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Počet nezaměstnaných v Česku překročil podle posledních údajů zveřejněných ministerstvem práce půl milionu lidí. Jen za září přibylo nových osmdesát tisíc lidí bez místa. Míra nezaměstnanosti nyní činí 8,6 procenta.
