Právě dnes se odehraje další dějství v sérii soudních pří kolem družstevních záložen. O krach Rodinné záložny, jedné z velkých kampeliček, kde mělo svoje úspory přes dvacet tisíc lidí, se nyní bojuje u Vrchního soudu v Olomouci.

Ten by měl dnes rozhodnout, zda zpřísní, potvrdí nebo sníží tresty pěti lidem z vedení záložny. Krajský soud v Brně už dříve všech pět potrestal za obchody, při kterých kampelička přišla o desítky milionů korun, dvěma až šesti a půl lety vězení.

Žalobu na stát už například podalo osmnáct lidí, kteří měli uloženy peníze v kdysi největší tuzemské kampeličce 1. Družstevní záložně, nebo dva klienti České národní záložny.

Obě žaloby mají společného jmenovatele. Lidé totiž chtějí vysoudit peníze na státu za to, že neohlídal jejich peníze a družstevní záložny nedostatečně kontroloval.

Roztočili peníze

"Proto si lidé z vedení záložny dělali s penězi, co chtěli, pořádně je roztočili, ale ve svůj prospěch. A stát tomu několik let přihlížel," řekl Aktuálně.cz jeden z těch klientů, kteří žalobu na stát podali.

Klienti České národní záložny navíc tvrdí, že z peněz, které měli uložené na termínových vkladech, byly protiprávně uhrazeny povinné odvody státu.

Žaloby klientů kampeliček zamítly všechny soudy včetně Nejvyššího soudu.

Stát se ale ještě nemůže i přes rozhodnutí soudů radovat z toho, že by se definitivně zbavil možnosti, že lidem bude muset zaplatit nakonec odškodnění za to, že kampeličky důsledně nekontroloval.

Problém je totiž v tom, že nyní není možné přesně stanovit částku, o kterou lidé při krachu kampeliček přišli - stále totiž není jasné, jak skončí několik let trvající složitá a desítkami žalob bržděná konkurzní řízení nebo nucené správy a kolik peněz tak lidé ještě dostanou zpět.

"Za škodu nelze považovat to, že lidé nemohou disponovat svými vklady. Výše škody bude přesně vyčíslitelná až po vyplacení pohledávek v konkurzním řízení nebo podílů v rámci likvidace," uvedl ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

To, že stát neudělal vše pro to, aby ochránil peníze uložené v záložnách, potvrzuje například zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke krachu kampeliček totiž podle kontrolorů přispěly velkou měrou nedokonalé a nedostatečné zákony.

Miliardy v prachu

"Úřad pro dohled nad družstevními záložnami neměl možnost celý sektor efektivně kontrolovat a neměl ani dostatečné personální a materiální vybavení," uvedl NKÚ ve zprávě.

V případě 1. Družstevní záložny i České národní záložny jde přitom o velké peníze.

U 1. Družstevní záložny jde o dvacet pět tisíc věřitelů, kteří v záložně uložili přes dvě miliardy korun.

V České národní záložně, která patřila mezi 15 největších kampeliček v republice, přišlo asi 2 000 střadatelů o více než sto milionů korun.

Vedení obou kampeliček už skončilo před soudem. Zatímco zakladatelé České národní záložny, kteří se několik let skrývali v zahraničí, od soudu odešli s podmíněnými tresty, případ 1. Družstevní záložny se vleče a tresty zatím nepadly.

V celém případu je souzeno 13 osob. Členové nejvyššího vedení kampeličky se podle obžaloby obohatili o 293 milionů korun. Obžaloba jim rovněž klade za vinu, že způsobili škodu 700 milionů korun.

Zatímco u českých soudů se zatím žádná suma o výši odškodnění nepadla, jiné je to u Evropského soudu pro lidská práva. Tam za zavedení nucené správy chtějí jenom členové bývalé kampeličky Pria vysoudit na Česku miliardu korun.

Přibližně o dvě stě milionů korun zase žalují Českou republiku ve Štrasburku členové Rodinné záložny.

Vlna pádů kampeliček přišla na podzim 1999. V likvidaci nebo konkurzu se ocitly téměř dvě třetiny ze 124 existujících záložen.

Koncem devadesátých let z kampeliček zmizelo na osm miliard korun z 11,3 miliard korun vkladů.