* Schodek veřejných rozpočtů letos stoupne na 6,6 procenta - dvakrát víc než povoluje Brusel kvůli euru. * Janota spoléhá na oživení v Německu a dalších zemích. * Zaměstnavatelé krotí optimismus: podle firem bude i příští rok těžký.
Praha - Ministerstvo financí přišlo s novým pohledem na to, jak se dál bude v Česku vyvíjet ekonomická krize a její dopady na firmy.
Ministr Eduard Janota je v porovnání s předchozími týdny o něco optimističtější: výkonnost tuzemského hospodářství by v příštím roce měla stoupnout o 0,3 procenta, zatímco v minulé prognóze po přijetí Janotova balíku úřad počítal s poklesem HDP.
Zdá se to být jen jako drobný posun, ale skrývají se za ním - pokud předpověď vyjde - reálné dopady: v miliardách korun pro státní rozpočet, ve stovkách lidí, kteří nemusejí přijít příští rok o práci, nebo v desítkách firem, jež díky oživení ekonomik na západ od nás najdou nové zakázky.
Firmy krotí Janotu
Ale právě firmy krotí Janotův optimismus. Podle Svazu zaměstnavatelů, který má poznatky z 1600 firem, bude i příští rok těžký. "Podniky očekávají pro příští rok spíše setrvalý stav. To by v lepším případě potvrzovala i nynější predikce ministerstva financí. Tuzemská ekonomika se pohybuje po dně a ozdravování bude velmi mírné a pomalé," uvedl sekční ředitel svazu Boris Dlouhý.
Dopady těchto čísel pocítí skoro každý. Například pro státní rozpočet a jeho schopnost platit povinné výdaje jako důchody, sociální dávky či podpory nezaměstnaným je každá desetina procenta, o které se sníží hrubý domácí produkt, citelnou ranou.
Už teď je zřejmé, že letošní schodek veřejných rozpočtů dosáhne na konci roku čtvrt bilionu korun. Ani vyhlášení skeptici neviděli letošek takto černě.
Ministerstvo v nové předpovědi pro rok 2010 varuje, že ani zlepšený výsledek nepřinese dramaticky vyšší daňové výnosy pro stát. Jako hlavní příčinu přitom vidí fakt, že se nebudou prakticky zvedat platy (a tím ani daně z nich).
O tom, jestli rozpočet už letos skutečně naplní temná očekávání a schodek překročí 250 miliard, rozhodnou poslední měsíce roku. Zaměstnanci státu se zvláště v prosinci snaží za každou cenu utratit své provozní fondy. Finišují také podpisy smluv na velké státní investice. Například loni utratily státní úřady z provozních 130 miliard v prosinci 30 miliard, ze 108 miliard na investice vydaly v prosinci 15 miliard.
Příliš velký deficit pro euro
Hned poté, s počátkem nového roku, začnou platit klíčové body takzvaného Janotova balíčku. I sám ministr financí přitom přiznal, že na výkonu ekonomiky se podepíší negativně - pošlou ho dolů o dalších 0,6 procenta.
Příští rok se čeká především další růst nezaměstnanosti. Ale od hrubého domácího produktu se odvíjejí i další souvislosti. V Česku sice utichly úvahy, kdy přijmout euro, po kterém volá drtivá většina firem obchodujících se zahraničím, ale jen dočasně.
Brusel bedlivě sleduje, zda se Česko alespoň pokouší přiblížit se maastrichským kritériím nutným pro vstup do eurozóny. "České republice bude uložena povinnost co nejdříve, pravděpodobně však nejpozději do roku 2013, snížit deficit vládního sektoru pod úroveň maastrichtského kritéria ve výši 3 % HDP," připomíná ministerstvo financí s tím, že letos tento deficit dosáhne 6,6 procenta HDP namísto povolených tří.
