Hostitel póla v Tatrách: Korupce existuje odjakživa

Kateřina Menzelová, Euro.cz
14. 2. 2010 15:20
Rozhovor s majitelem skupiny J Patrikem Tkáčem

Praha/Bratislava - Minulý víkend byly ty snímky všude. Fotografie milionářské zábavy vlivných česko-slovenských podnikatelů, lobbistů a lidí napojených na politiku v luxusním tatranském hotelu Kempinski opět vyvolaly diskuze o klientelismu, prorůstajícím politikou a státní správou v Praze i Bratislavě.

Svolavatel víkendu, na němž si federální "smetánka" mohla například zahrát pólo na zamrzlém plese je přesvědčen, že média vztahy byznysu a politiky nechápou správně - a referování o setkáních, jako bylo to v Tatrách, je pak pokřivené. "Zabránit schůzkám politiků s podnikateli prostě nelze," je přesvědčen spolumajitel finanční skupiny J&T Patrik Tkáč.

Euro: Skupina J&T je často zmiňovaná v kauzách, v nichž vystupují byznysmeni a politici. Nepřesáhlo v Česku propojení byznysu a politiky únosnou mez?

Je nesmysl, aby se politici nesměli scházet s jen trochu významnějším podnikatelem, protože to na něco ukazuje. Asi není správné pro politika, především levicového, aby byl viděn, jak jde na party, kterou organizuje nejbohatší člověk v zemi. Nikoli kvůli nám, podnikatelům, ale proto, že se to nehodí pro marketing strany, která chce získat co nejvíc voličů. Nemám však pocit, že by to takto fungovalo a někomu ubíralo voliče. Co považujeme za nemorální? Že se lidé setkají?

Blízké vztahy podnikatelů a politiků vždy vzbuzují podezření, že jde o něco víc. Pokud někam pozvete politika, bude vám zavázán.

Bylo by pokrytecké říkat, že to tak je, pokud si to nemyslím. Je povrchní zjednodušovat tento problém na scházení se. Ve skutečnosti existuje milion praktických legislativních kroků, které mohou donekonečna vylepšovat systém k větší spokojenosti celé společnosti. Nikdy to nebude dokonalé, ale vždy lepší a lepší. Stejně jako v konečném důsledku všechno.

Je správné, sedí-li politici v dozorčích radách společností a rozhodují o přidělení zakázek, o něž se tyto firmy ucházejí?

Kdo by to měl být jiný, ovládá-li dané společnosti stát? Pokud to bude odborník, zase ho jmenuje politik. To je úplně v pozadí. Ještě však k tomu scházení. Myslet si, že lze zabránit schůzkám politiků s podnikateli, je omyl. Je to nesmysl. Funguje to tak tisíce let, a vždy to tak fungovat bude. Pokud si národ vyžádá, že se lidé mají skrývat, budou se skrývat. Zakázat se to nedá. Kdo tvrdí něco jiného, je blázen. Stejně jako se nedá zlikvidovat korupce, nelze ani zabránit schůzkám lidí. Jak dlouho trvá demokracie? Sto, dvě stě padesát let? Korupce je odjakživa, demokracie nikoli. Neříkám, že je to správné. Je nutné s korupcí bojovat. Je však normální, že se lidé scházejí. Mělo by to však být co nejtransparentnější. Ať se to hlásí. Připadá vám jako špičková novinářská práce, že někdo někoho někde vyfotí?

Myslíte si, že zrušení akcií na majitele pomůže snížit míru korupce?

Vůbec ne. Musela by se změnit legislativa na celém světě. Každá snaha v této oblasti je jen naháněním peněz do kapes nás, privátních bankéřů. Musíme totiž vymyslet něco jiného. Vůbec nemusí jít o to, skrýt peníze nějakého politika. Vždy bude na světě milion důvodů, proč člověk nechce chodit bohatý po ulici. Bohatí lidé žijí izolovaně. Společnost je tak nastavená nejen v Česku. Není možné při současném fungování světa zajistit, aby se majetek nedal vlastnit zprostředkovaně nebo aby bylo možné vždy určit jeho majitele.

Div nenastal

Všichni dnes hovoří o krizi. Jak se dotkla skupiny J&T?

Především to byla velká zkušenost. V takové situaci jsme se totiž dosud nikdy neocitli ani naši partneři, ani naši známí, ani trh či média. Všichni, kdo jsme přežili, bychom měli být za takovou zkušenost vděčni. Odmítám se ke krizi vyjadřovat jako k něčemu, co začalo a skončilo. Ukázalo se, že se žádný div nestal. Jde o klasickou sinusoidu. Největší frajeři jsou ti, kdo dokážou odhadnout, ve které fázi křivky se nacházíme. Každý má potřebu se prezentovat co nejlépe. Mám však pocit, podívám-li se na počet transakcí, které jsme za posledního 1,5 roku dokončili, že patříme mezi aktivnější hráče na trhu.

Ředitel ČEZ Martin Roman.
Ředitel ČEZ Martin Roman. | Foto: Aktuálně.cz

Plánujete nějaké akvizice i na letošní rok?

Nastaly některé změny, jež nejsou jednoznačně dané krizí. V oblasti energetiky a průmyslu jsme našli platformu, která nám umožňuje uzavírat velké obchody. Jako příklad bych uvedl akvizici dolů Mibrag a společnosti International Power Opatovice. Na představenstvu JTFG (J&T Finance Group - pozn. red.) nyní řešíme otázku směřování dalšího rozvoje společnosti. Aktivity ve zdravotnictví jsme prodali za ceny, které považujeme za férové, nikoli krizové. Naše rozhodnutí o prodeji ovlivnilo to, že se někdo jiný stal lídrem na trhu. Zdravotnictví však rozumíme a ve významné míře v něm financujeme naše partnery. Ostatně, financování tvoří jádro našeho podnikání. Řešíme však i zajímavější věci.

Přesvědčíme ČEZ?

Můžete být konkrétnější?

Chceme se stát jedním z lídrů v zajišťování kapitálu pro podnikání na českém a slovenském trhu i na některých okolních trzích - v Polsku, Rusku či na Ukrajině. Naším cílem je oživit kapitálový trh na Slovensku. Jsme přesvědčeni, že jsme schopni iniciovat příchod dalších firem na burzu. Budeme se také snažit, aby se některé české tituly zakótovaly na Slovensku. Nevím, zda se nám k tomu podaří přesvědčit majitele například Unipetrolu nebo ČEZ.

Zvažujete i vstup skupiny J&T na burzu?

To je z mého hlediska složité. My, podílníci, se mezi sebou přetahujeme o každé procento. Navíc, pokud vnímáme skupinu jako převážně finanční instituci zaměřenou především na privátní a investiční bankovnictví, pak nebývá zvykem, aby takový subjekt byl veřejně obchodovaný. Nechci hovořit o megafirmách, jako je banka UBS či HSBC, ale o podnicích, které se úzce specializují na privátní a investiční bankovnictví. Nebylo by to úplně vhodné ani vzhledem k informacím, které musí o svých obchodech zveřejňovat firma kótovaná na burze. Jsme však schopni na burzu přivést subjekty, které s námi byly vždy spojované - ať už jsme je vlastnili, nebo financovali. Dokážeme přesvědčit firmy z oblasti průmyslu a energetiky, nemovitostí, hotelového průmyslu či médií. Pro veřejný trh je dle nás nyní vhodná například společnost Tatra Mountain Resort. Burza má své kouzlo. V Česku je stále něčím exotickým, na Slovensku obchodování na burze téměř neexistuje. Nesouhlasím, že to způsobuje malý trh. Myslím, že pro slovenskou burzu je to otázka několika desítek milionů korun denně, aby byla schopna být atraktivitou srovnávanou se SPAD.

Příležitost: Reality

Jak hodláte naložit s vlastním nemovitostním portfoliem? Hledáte investora, nebo zvažujete model, který jste použili pro aktivity v oblasti energetiky?

V realitách to funguje jinak než v energetice. Nejsou třeba velké peníze na velké akvizice - jen pokud by se někdo rozhodl koupit jiného developera, například Orco. Je logické vytvořit z realitního portfolia čitelnou strukturu pro investory. Je nutné oddělit hotové projekty od připravovaných. Vidím příležitost uvést na trh firmu s portfoliem dokončených projektů. Pokud dnes chce investor vložit peníze do nemovitostí, může si koupit byt a pronajímat jej. S tím je však hodně práce. V Česku v současné době není možné koupit podíl ve firmě, která má v portfoliu kvalitní nemovitosti v regionu. To, co si můžete osobně osahat a být pyšný, že to spoluvlastníte. Spíše tedy než v rozprodávání dokončených objektů vidím prostor pro založení takové společnosti. A nezáleží, zda je budována na zelené louce nebo spojíme-li se s dalšími partnery. V Česku působí zahraniční nemovitostní fondy. Proč si jejich podíly může kupovat Němec, ale Čech nebo Slovák zatím takovou příležitost doma nemá?

Není však založení firmy s realitním portfoliem, jež je otevřená investorům, jen nouzovým řešením? Dnes se s komerčními nemovitostmi téměř neobchoduje, a proto lze obtížně prodat dokončenou budovu za dobrou cenu.

Není, naopak. Je škoda prodávat dokončený a pronajatý dům, se kterým nejsou spojené žádné problémy s financováním. Jde jen o to, jak na tom víc vydělat. Dnes dostanete za kvalitní pronajatý dům yield (roční výnos z nájemného v poměru k ceně nemovitosti - pozn. red.) ve výši přibližně sedmi procent. V Curychu se nedá koupit ani se dvěma procenty. Nemyslím, že by Curych byl z dlouhodobého hlediska atraktivnějším městem než například Praha.

Jak vypadá váš bratislavský projekt River Park? Loni jste museli byty podstatně zlevnit, aby se našli zájemci. Objevily se dokonce zprávy, že mnoho bytů, které se podařilo prodat, si koupil management J&T.

To je pravda. S tím jsme však od začátku počítali. Projekt River Park pokračuje. Dokončuje se hotel, komerční prostory jsou obsazené na sto procent. Nezastírám, že tam bude sídlo i naší skupiny. Tak jsme to vždy plánovali. Menší a střední byty jsou téměř vyprodané, zbyly nějaké mezonety. S jejich prodejem se však příliš nepospíchá, protože v budoucnu budou vyšší ceny než dnes. Projekt River Park nedosahuje původně odhadované ekonomické úspěšnosti. Měli jsme vydělat asi 2,5 miliardy slovenských korun. Po dokončení bude čistý zisk dvacet nebo 30 milionů eur. Co se týká slevy na byty, díky ní nikdo na Slovensku neprodal loni stejný počet bytů jako my. Snížili jsme ceny ze 150 na 100 tisíc slovenských korun za metr čtvereční. Takový průměr není ani v Praze.

Skupina J&T financovala loni na konci roku akvizici budovy City Tower v Praze na Pankráci. Prý jste koupi zprostředkovávali pro konečného majitele. Kdo jím je?

Poskytli jsme část financování a poradenství. Je ještě brzy na zveřejnění dalších podrobností.

Kde byla chyba Z1

Máte podnikatelské aktivity i v oblasti médií. Na českém trhu vlastníte zpravodajskou televizi Z1. Prý jste kvůli ztrátám uvažovali i o jejím zrušení. Je to stále aktuální?

A ve studiu zatím není hostem Libuše Bautzové ministr financí, ale kolega z ekonomické redakce.
A ve studiu zatím není hostem Libuše Bautzové ministr financí, ale kolega z ekonomické redakce. | Foto: Ondřej Besperát

Je přirozené, že pokud bychom se museli rozhodovat, kterou z našich aktivit zavřít, první na řadu přijdou ty, jež nepřinášejí cash. Takové rozhodování však nikdy nenastalo. Nedostali jsme se do situace, že bychom byli nuceni naše aktivity úplně omezit. Určitě jsme několik projektů zpomalili. Například v realitách. Některé plánované projekty jsme vůbec nezačali stavět - dohodli jsme se s developerem, že raději počkáme. To považuji za naprosto správné rozhodnutí. Co se týká televize, provedli jsme určité změny. Nechci tvrdit, že bývalý management řízení nezvládal. Udělali jsme chybu, že jsme ji na začátku nechali existovat až příliš samostatně. Zadání bylo vágní - zpravodajská televize. Dnes postupně směřujeme k tomu, aby to byl zpravodajský kanál zaměřený na finance. V Čechách nic takového není. Všude na světě však ano.

Jak to chodí v Bruselu

Ještě k vašim loňským akvizicím. Největší byla koupě International Power Opatovice. V souvislosti s ní vás spolu s ČEZ vyšetřuje Evropská komise. Jak vyšetřování pokračuje?

Mám-li odpovědět konzervativně, pak se vše odehrává standardně. Vlastně ani nevíme, jak to všechno doopravdy je. Na nic nemáme důkazy. Vyplývá z toho pro nás jedna zásadní věc - dnes už nestačí být doma v Praze a v Bratislavě, ale i v Bruselu. Budeme se tedy snažit pochopit, jak to tam funguje. Především kvůli vlastní ochraně. Musím říct, že vyšetřování bylo naprosto profesionální. Nemohu si na nic stěžovat. Výsledky vyšetřování však zatím nemáme žádné.

Co znamená, že chcete lépe porozumět, jak to v Bruselu chodí? Najmete si nějakou lobbistickou nebo poradenskou společnost?

Vybíráme firmu. Jsme těsně před uzavřením kontraktu s jednou z nejznámějších firem v této oblasti. Snažíme se myslet pozitivně. Máme velké rezervy ve využití možností pro byznys v Bruselu. Začneme se ucházet o různé zakázky, které Brusel vypisuje.

Sazka má nějaké problémy?

Skupina J&T poskytla peníze na splátku dluhu společnosti Sazka, která má finanční problémy. Věříte, že se jí je podaří překonat?

Sazka má nějaké problémy? To je jako poslouchat Marka Dospivu (šéf společnosti Penta - pozn. red.). Sazka nemá žádné problémy. Mají je, bohužel, sportovní svazy. To je smutné a je nutné to nějak řešit. Sport peníze potřebuje. Sportovci kdysi rozhodli, že chtějí mít halu, která všechny přežije. Hlasovali pro ni a dnes trochu trpí. To samozřejmě neznamená, že je to v pořádku. Musejí se hledat nové možnosti. Sazka je rozhodně jedním z podpůrných pilířů systému financování sportu. Kauza Sazky je zmedializovaná. Je to nafouknutá bublina někoho, kdo se k ní chtěl dostat. Ve skutečnosti však Sazka veškeré své závazky plní. Rádi bychom jí půjčili víc peněz, ale její vedení nemělo zájem.

Mimo financování nemáte se Sazkou žádné další úmysly?

Jsme přesvědčeni, že nastavený systém financování sportu a fungování Sazky je dobrý. Nemyslím si, že by privátní vlastník Sazky mohl do systému přinést nějakou přidanou hodnotu. Interně se však zabýváme myšlenkou, že by bylo vhodné dát možnost všem získat podíl na značce Sazka. Prostřednictvím IPO by se mohlo vyřešit mnoho věcí. Sama organizace sportovních svazů však znemožňuje rozhodnout takové záležitosti za dva až tři dny. Správným postupem je nejprve zklidnit situaci a potom navrhnout alternativy, aby do sportu teklo víc peněz. Rádi Sazce půjčíme tolik peněz, kolik bude třeba. Dle nás je totiž Sazka dobře fungujícím podnikem.

Obama je populismus

Jak se jako bankéř díváte na plán amerického prezidenta Baracka Obamy více regulovat banky, zejména jejich velikost?

Foto: Reuters

Co vám mám na takové nápady jako bankéř říct? To je čistý populismus. Regulovat velikost bank neznamená vůbec nic. Dnes je svět globální. Nezáleží na tom, kde má banka sídlo. Všechno se nepodaří regulovat. Na nějaký čas to nezbrzdí ani tolik banky jako rozvoj trhu.

Obamovým plánem také je, aby se banky zbavily rizikových divizí - tedy investičního bankovnictví či hedgeových fondů. Je vůbec reálné, aby si ponechaly jen core byznys - půjčování peněz?

Neumím ani přesně říct, co hedgeový fond je. Je to název pro všechno, co se nedá jednoduše popsat. Nejen hedgeové fondy, ale i veškeré aktivity jsou spojené s rizikem. Riziko se však nemůže považovat za něco pejorativního. Neplatí, že rizikové je špatné. Riziko může být pozitivní i negativní. Nejlépe bankovnictví reguluje trh. A dále vede cesta přes ratingové agentury. Dnes se všichni natolik bojí, že ani kvalitní instituce nedostanou lepší rating. A naopak někdo jej neztratí jen proto, že ratingové agentury nechtějí přijít o příjmy. Bylo by prospěšné regulovat ratingové agentury a definovat, jak mají hodnotit. Světový bankovní systém není nastaven špatně. Existuje mnoho možností jak trh regulovat. Například zvýšit kapitálové požadavky na určitý druh obchodů. Současná regulace byla vymyšlena již před mnoha lety - za rok se nevymyslí nic dokonalého. Nemělo by se to týkat zakazování, ale většího porozumění.

 

Právě se děje

Další zprávy