Praha - Bývalý předseda úřednické vlády Jiří Rusnok se stal novým členem bankovní rady České národní banky. Na šestileté období jej vybral - stejně jako předtím do čela vlády - prezident republiky Miloš Zeman.

V centrální bance se díky Rusnokovi zvýší počet takzvaných holubic. To ve slangu ekonomů znamená bankéře, kteří jsou ochotni podpořit ekonomický růst a v českém případě hlavně spotřebu i za cenu nízkých úrokových sazeb a vyšší inflace.

Rusnok totiž v médiích opakovaně podpořil listopadovou intervenci ČNB, v rámci níž se tuzemská měna dostala nad 27,5 koruny za euro. "Já důvody, které ČNB k tomu vedly, chápu, rozumím jim. (…) Je to krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje," prohlásil krátce po zásahu centrální banky.

Expremiér navíc v bankovní radě vystřídá Evu Zamrazilovou, která tvrdě bojovala proti inflaci, a v ekonomickém slovníku byla tedy "jestřábem".

Měnové politice se Rusnok, jinak odborník hlavně na penzijní systém, dosud nevěnoval, k tomuto tématu nepublikoval ani žádné odborné články.

Podpora intervencím

Největšími "jestřáby" v ČNB po nástupu Rusnoka nejspíše zůstanou Kamil Janáček a Pavel Řežábek, míní experti. "Poslední mediální strategie ČNB naznačuje, že k intervencím mohou mluvit jenom ti, kdo je schválili. A od listopadu nejen paní Zamrazilová, ale ani pánové Janáček a Řežábek žádné komentáře neposkytli," upozorňuje Sklenář.

"Poměr hlasů bude zveřejněn za šest let, takže vše jsou jen spekulace, platná jsou rozhodnutí bankovní rady jako nejvyššího řídicího orgánu, a ne hlasy určitých členů. Všichni členové bankovní rady se vyjadřují, někdo méně, někdo více," reaguje na tento názor Tomáš Zimmermann z odboru komunikace ČNB.

"Vzhledem k Rusnokovým posledním komentářům bude pravděpodobně podporovat intervence proti koruně," myslí si hlavní ekonom J&T banky Petr Sklenář.

Změna kurzu ČNB po nástupu Rusnoka ale nebude nijak dramatická, shodují se odborníci. Zastánci intervencí měli většinu již na podzim. Vedle guvernéra Miroslava Singera podpořili nahlas oslabení koruny také viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík i další člen bankovní rady Lubomír Lízal.

"Nemyslím si, že k nějaké další změně může dojít. Slovy Caesara, kostky byly už vrženy a v bankovní radě již vloni bylo dost hlasů pro intervence," říká Sklenář.

A jak upozorňuje ekonom Patria Finance David Marek, oslabení kurzu koruny je na rozdíl od změn úrokových sazeb netradičním a mimořádným nástrojem ČNB. "Takže si nemyslím, že by byl v budoucnosti častěji používán bez ohledu na personální složení bankovní rady," uvádí.

Evropský poslanec Jan Zahradil upozorňuje ještě na další věc: s Rusnokovým příchodem se bankovní rada více nakloní ke sbližování s eurozónou. "Minimálně ve verbální rovině," říká. Na datum přijetí eura v Česku ale Rusnokův postoj podle expertů nebude mít vliv, jelikož se jedná v první řadě o politické rozhodnutí.

Zeman rozhodne o dalších čtyřech

Rusnok není jediným ekonomem, kterého Miloš Zeman do bankovní rady ČNB dosadí. V roce 2016 končí funkční období Miroslavu Singerovi a Kamilovi Janáčkovi, v roce 2017 pak Lubomíru Lízalovi a Pavlu Řežábkovi.

Singer a Řežábek už znovu pokračovat nemohou, protože jim skončí druhé funkční období a podle zákona o České národní bance nelze funkci člena bankovní rady zastávat více než dvakrát.

"U pana Janáčka a Lízala je předčasné spekulovat, ale osobně si myslím, že prezident Zeman je na druhé období nejmenuje," odhaduje Sklenář.