Filmové produkce se raději stěhují dál na východ, kde je státy úspěšně lákají citelnými daňovými pobídkami.
"Profesní podmínky pro natáčení u nás stále Američané hodnotí ve srovnání s ostatními státy našeho regionu jako nejlepší, ale nakonec točí v Maďarsku, Rumunsku nebo Litvě, kde dostanou část vynaložených peněz zpátky," řekla ČTK v Los Angeles Veronika Finková z české produkční společnosti Etic Films.
Při čtyřech schůzkách z pěti, na nichž hollywoodským producentům při svém současném pobytu v Los Angeles nabízela natáčení v České republice, se jí dostalo stejné odpovědi: rádi bychom, ale v okolních státech ušetříme. Například v Maďarsku dosahuje pobídka až 20 procent z nákladů, které tam filmaři utratí.
Zájem o natáčení v českých studiích a exteriérech podle ní dramaticky poklesl v posledních dvou třech letech.
"Dříve se u nás točilo pět velkorozpočtových hollywoodských filmů ročně, nyní to jsou tak dva nebo tři. Někteří producenti by se rádi vraceli, ale kvůli úlevám odcházejí jinam. Výhodné je třeba Rumunsko, kde se i staví nová studia," poznamenala Finková.
Česko je čtyřikrát levnější
Natáčet mimo Spojené státy je pro americké filmaře mimořádně výhodné. Stavba dekorací přijde v České republice například na 2,5 milionu dolarů, zatímco v USA na čtyřnásobek. Průměrně utratí Američané za natáčení jednoho velkorozpočtového filmu v ČR podle jejího odhadu osm milionů dolarů (asi 200 milionů korun).
Český filmový průmysl zaměstnává v přepočtu na plné úvazky asi 5 tisíc lidí; nejde ovšem o stálé zaměstnance, ale převážně o pracovníky najímané na konkrétní projekty.
České produkční společnosti, štáby i tvůrci mají v Americe vynikající jméno. Vedle profesionality si Američané pochvalují zejména krásy a mnohotvárnosti Prahy, ale oceňují i kvalitní ateliéry, jedinečné historické památky, filmařskou tradici, výborné hotely a restaurace i to, že všichni kolem filmu umí dobře anglicky a jsou ochotni pracovat dvanáct hodin denně.
"Co naplat, nakonec rozhodují peníze," posteskla si Finková.
Pobídky jako v průmyslu
Pokud by republika přistoupila k daňovým pobídkám, mohla by žádat i plnění určitých podmínek. Zmínila například obsazování Čechů do klíčových tvůrčích a uměleckých profesí - za kamerou, při tvorbě výtvarných návrhů či kostýmů. Českým tvůrcům by se tak otevřely možnosti pro podstatně širší umělecké a profesní uplatnění. Podobně postupuje podle ní Británie, která producentům za využití britských pracovníků nebo za natáčení doma poskytuje finanční výhody.
Daňové pobídky by podle Finkové pomohly českým filmařům a produkčním společnostem i jako jakási vstupní deviza při hledání koproducentů pro české nebo i evropské filmy. Český koproducent by se mohl díky této pobídce finančně podílet na výrobě například francouzského filmu.
Prostředky ze Státního fondu na podporu kinematografie jsou ovšem nyní určeny jen na tvorbu českých filmů v češtině, byť koprodukčních, uvedla.
Spolupráce s Evropou by pomohla nejen k využití podobných fondů zúčastněných zemí, ale také k širší distribuci, protože takto natočené filmy by se s vysokou pravděpodobností promítaly ve všech zemích, které se na jejich tvorbě podílely. Většina západoevropských filmů vzniká právě proto v koprodukci, připomněla Finková.
