Praha - Transformovaná zemědělská družstva, která dodnes hospodaří neoprávněně s cizím majetkem, jej budou nejspíš muset vydat skutečným vlastníkům. Ti by tak mohli získat desítky miliard korun.
Podle předsedy zemědělského výboru parlamentu Jiřího Papeže k tomu otevírají prostor precedentní soudní rozhodnutí v některých konkrétních restitučních kauzách. "Soudy přikazují nástupcům původních zemědělských družstev, která se s restituenty nevyrovnala, vložit svůj majetek zpět do původního družstva, uspokojit restituenty a teprve se zbytkem majetku dál podnikat," říká Papež.
Druhá cesta k majetku
Druhou cestou směřující k získání peněz z družstevních podílů je návrh speciálního zákona, který připravil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jak informovaly Hospodářské noviny, zákon prověří, zda bývalá jednotná zemědělská družstva (JZD) řádně vrátila majetek svým bývalým členům. Odpovědnost za nepřevedení majetku by podle předlohy měly nést firmy, které z bývalých JZD vznikly.
Přečtěte si:
Po listopadu 1989 transformovaná družstva se totiž v polovině 90. let transformovala ještě jednou, většinou na akciové a obchodní společnosti nebo na společnosti s ručením omezeným, kam převedla veškerý lukrativní majetek, přičemž v původním "zbytkovém družstvu" zanechala majetek, který byl prakticky nevyužitelný.
Tím podle dosavadní praxe unikla družstva ze zákonné povinnosti vracet majetek. Nástupnické organizace totiž neuznávaly povinnost převzít majetkové závazky.
Statisíce lidí tak přišly o desítky miliard korun. Největší položku v nevydaném majetku přitom podle Papeže tvoří takzvané transformační podíly, které byly původními družstvy restituentům přiznány a dosud nebyly vydány.
Jde o desítky miliard
Kromě toho družstva dodnes zcela nevrátila takzvaný živý a mrtvý inventář, tedy majetek, který někdejším soukromým zemědělcům zabavil komunistický režim. Podle hrubého odhadu ministerstva zemědělství z loňského roku vložilo přibližně 40 procent oprávněných osob svůj majetkový podíl do družstva či transformované společnosti a hodnota tohoto majetku se odhaduje na 45 miliard korun.
Podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy se možnost získat konečně po letech zpět svůj majetek týká v praxi především lidí z měst. Družstva se totiž podle jeho slov alespoň částečně majetkově vyrovnala s lidmi, kteří začali po listopadu 1989 samostatně zemědělsky hospodařit nebo s těmi, kteří vložili svůj majetek do nového družstva a nadále tam pracovali.
"Ti, kteří ani nebyli v původních JZD, ani nepracují v nových společnostech a ani nežijí v místě firem, které jim mají vrátit majetek, byli a jsou nejvíce opomíjeni," tvrdí Janda. Povinnost majetkově se vyrovnat ukládalo přitom zemědělským družstvům několik zákonů, v případě podílů šlo o transformační zákon z roku 1992.
Družstva si ale následně vymohla sedmiletý odklad této povinnosti s tím, že po dobu odkladu nashromáždí na restituce potřebný majetek. To se však nestalo, mezitím někteří restituenti zemřeli, část z nich bojovala o svůj majetek soudně, drtivá většina z nich ale úsilí domoci se svých nároků prakticky vzdala.
