New York -  Euro může podle držitele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana skončit během několika následujících měsíců. Krugman to píše ve svém pravidelném blogu na serveru deníku The New York Times.

Konec jednotné evropské měny by se podle ekonoma, který často kritizuje Evropu za politiku úsporných opatření, mohl odehrát ve čtyřech bodech a odstartovalo by jej vystoupení Řecka z eurozóny. Podle Krugmana by se tak "velmi pravděpodobně" mohlo stát již příští měsíc, tedy v červnu.

Tuzemští analytici si zatím nejsou jisti, zda je Krugmanův scénář realistický. Zatímco analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek tvrdí, že euro jako měna v dohledné době neskončí, hlavní ekonom Patria Finance David Marek uvedl, že ke komentáři Paula Krugmana není co dodat.

Podle Krugmana začátek konce eura může způsobit situace v Řecku, kde se strany po volbách snaží sestavit fungující vládu, ale zatím se jim to nedaří. To může ohrozit čerpání mezinárodní pomoci, kterou země nutně potřebuje.

Vše záleží na postoji Německa

Po návratu Řecka k národní měně drachmě by podle amerického ekonoma následoval obrovský odliv peněz z italských a španělských bank, protože střadatelé by se snažili přesunout svoje úspory do Německa. Na takový vývoj by obě země možná odpověděly zákazem převodu vkladů za hranice a omezením objemu jednotlivých výběrů.

Blížící se kolaps italských a španělských bank by podle Krugmana nejspíš vedl k obrovskému odlivu peněz z Evropské centrální banky, které by měly problematické finanční ústavy zachránit.

"Myslím, že Krugman podceňuje politické odhodlání Evropanů euro udržet. Nejde jen o Německo. Francouzský prezident Françoise Hollande a představitelé menších zemí budou s německými politiky v tomto ohledu na jedné lodi,"  soudí analytik Pavel Sobíšek.

Z ekonomického pohledu jsou podle Sobíška vidět propastné rozdíly mezi situací Řecka, které do eurozóny nikdy nemělo být připuštěno, a všemi ostatními zeměmi. "Na bankrot Řecka s následným odříznutím od evropských penězovodů by zřejmě reagoval zbytek eurozóny stmelením se a s pomocí Evropské centrální banky by bylo možné ustát nákazu finančních sektorů v dalších zemích," dodal Sobíšek.

Udělá Řecko trhlinu v hrázi?

Na druhou stranu, podle Marka by se odchod Řecka z eurozóny mohl stát onou pověstnou trhlinou v hrázi, kvůli které se protrhne celá přehrada. "Opět se tak vrací otázka, zda prohloubit vzájemnou solidaritu a posunout evropskou integraci směrem k fiskální a politické unii, či nikoli," sdělil.

Pokud by přece jen Řecko odešlo z eurozóny a prohloubily se problémy italských a španělských bank, postavil by podle Krugmana takový vývoj  největší ekonomiku eurozóny, tedy Německo, před složitou volbu. "Němci by se tak museli například smířit se zárukami za španělský dluh, které by mohly "zlevnit" ceny španělských dluhopisů, a museli by také přijmout vyšší inflaci," napsal v blogu.

Pokud by Německo takový scénář odmítlo, evropská jednotná měna by po deseti letech od zavedení do oběhu skončila. "Mluvíme o měsících, nikoliv o letech, aby se toto odehrálo," dodal Krugman.