Brno - Dokladů, že za krachem tuzemské textilní jedničky OP Prostějov není jen ekonomická krize, ale na vině je i vedení podniku, přibývá. Vidina evropské pomoci se vzdaluje a konec Oděvního podniku se nakonec státu nejspíše prodraží - jen rozpočet prostějovského úřadu práce na pomoc nezaměstnaným a hledání nových míst se už zdvojnásobil.
A vše nasvědčuje tomu, že pro zaměstnance někdejšího gigantu nepůjde využít peněz z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, u jehož zrodu stál bývalý český eurokomisař Vladimír Špidla. Ve fondu je 500 milionů eur pro zaměstnance velkých firem krachujících kvůli celosvětové krizi.
OP nezničila krize, ale vedení
Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale tyto peníze nepůjde z největší pravděpodobností do Prostějova získat. "Krach musí být zapříčiněn výslovně krizí, nikoliv chybami ve vedení podniku. Právě kvůli této základní podmínce nelze dle našeho názoru peníze z fondu použít," uvedl šéf prostějovského úřadu práce Vojtěch Pospíšil.
"Z čísel, která má úřad práce k dispozici vyplývá, že masivní propouštění v podniku probíhalo ruku v ruce s likvidací řady mimoprostějovských závodů Oděvního podniku dlouho před tím, než i do České republiky dorazila celosvětová krize," dodal Pospíšil.
Využití globalizačního fondu požaduje například europoslanec Jan Březina. "Pravidla pro přidělování dotací jsou navíc měkká a ohebná, a to i pokud jde o určení výše finanční podpory na hlavu. Praxe je taková, že o kolik si žadatelský stát řekne, tolik dostane, samozřejmě pokud náklady na pomoc propuštěným náležitě prokáže," uvedl.
"Bylo by chybou, kdybychom si nechali tuto příležitost protéct mezi prsty," uvedl europoslanec.
Stát proto hledá další peníze. K původním šestnácti milionům korun musel ze státního rozpočtu poslat dalších patnáct milionů. OP Prostějov koncem dubna propustil zhruba 600 lidí, jde o letošní největší hromadné propouštění.
Další pomoc z evropských fondů
Další peníze pro nezaměstnané textiláky tak plánuje stát získat z Evropského sociálního fondu, schválený projekt tak úředníci v Olomouci přepracují tak, aby ho mohli využít bývalí zaměstnanci OP.
Do Prostějova a Jeseníku by ale mohly přitéct i další finance z Unie.
"Ve druhé polovině roku přepokládá schválení celostátního ministerského projektu hrazeného Evropskou unií, který bude obsahovat poradenské činnosti pro nezaměstnané, rekvalifikace a dotační podporu nově vytvářených pracovních míst," uvedl Pospíšil.
Bývalí pracovníci OP si budou podle odborníků hledat nové zaměstnání jen velmi obtížně. Počet volných míst v regionu je totiž výrazně omezený, profese šiček či švadlen navíc poptávané téměř nejsou.
Prostějovská firma zaměstnávala v dobách, kdy provozovala své pobočné závody, téměř 10 000 lidí. Nyní jich má zhruba 900.
| Blog ekonoma Aleše Michla: Můj poslední oblek z Prostějova |
