Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí chce utlumit kritizovaný systém docházky nezaměstnaných (DONEZ). Projekt by měl úplně skončit v září. Vedení ministerstva ve čtvrtek představilo tento záměr členům sněmovního sociálního výboru.

Uchazeči o zaměstnání, které úřad práce zařadil do DONEZ, se musí hlásit ve stanovenou dobu na určené poště. Jinak jim hrozí vyřazení z evidence nezaměstnaných. Projekt odstartoval v říjnu 2011, podle ministerstva měl bránit zaměstnávání načerno. Systém kritizovali ombudsman, odbory či opoziční ČSSD.

Podle Jiřího Vaňáska, který řídí jako zastupující náměstek sekci zaměstnanosti, ministerstvo systém DONEZ vyhodnotilo. Vaňásek uvedl, že "na jednu stranu" byl přínosný. Podařilo se prý odhalit lidi, kteří byli v evidenci nezaměstnaných a pracovali načerno. Zastupující náměstek dodal, že do systému DONEZ zařazovaly úřady práce jen ty, u nichž byl předpoklad, že by mohli nelegálně pracovat.

Svého druhu zvrhlost

Velké výhrady k DONEZ měl ombudsman Pavel Varvařovský. Podle něj povinnost nezaměstnaných hlásit se na poště, kde nedostanou žádnou službu k získání místa, odporuje lidské důstojnosti a je "svého druhu zvrhlost".

Chtěl kvůli systému loni v prosinci podat žalobu na ochranu veřejného zájmu ke správnímu soudu. Po jednání s ministryní Ludmilou Müllerovou (TOP 09) dal jejímu úřadu měsíc na nápravu. Šéfka resortu se pak znovu s veřejným ochráncem práv setkala minulý týden.

Systém kritizovala i opoziční ČSSD. Šéfka Českého helsinského výboru Anna Šabatová označila pravidelné hlášení na poště za šikanu. Proti se stavěly i odbory, které žádaly zrušení DONEZ. Stejný požadavek měla třeba i iniciativa ProAlt.

Komplikace pro nezaměstnané

Projekt ministerstvo odstartovalo pod vedením svého tehdejšího šéfa Jaromíra Drábka (TOP 09). Loni sdělilo, že za prvních pět měsíců systémem prošlo asi 47 000 lidí. Správní řízení o vyřazení z evidence zahájily úřady práce s víc než 4000 z nich a asi 550 osob si hned po zapojení do projektu našlo práci. Za pět měsíců se státu podařilo ušetřit po odečtení nákladů 140 milionů korun, uvedlo loni ministerstvo.

Ombudsman minulý rok v prosinci zpochybnil to, že by DONEZ pomáhal zabránit práci načerno. Podle jeho údajů systém z celkem 70 000 lidí odhalil 46, kteří pracovali nelegálně. Varvařovský mínil, že by Ústavní soud projekt zrušil.

Na systém si stěžovali hlavně nezaměstnaní. Poukazovali na to, že mají kvůli dojíždění na určenou poštu další výdaje. Navíc jim to prý zabírá spoustu času, který by mohli věnovat hledání práce.

Uchazeči o místo, které úřad práce do DONEZ zařadil, se museli zhruba dvakrát týdně ve stanoveném termínu dostavit na danou poštu. Dostali tam potvrzení o návštěvě a termín návštěvy další. Doklad mohl úřad práce vyžadovat. Pokud se lidé nemohli dostavit, museli co nejdřív přijít s omluvenkou. Pokud ji nepředložili do osmi dnů, mohlo začít správní řízení. Výsledkem mohlo být vyřazení z evidence a ztráta dávek.

Projekt si naopak pochvalovala Česká pošta. Například v loňském prvním čtvrtletí jí vzrostly tržby. Mluvčí pošty tehdy uvedla, že podíl na tom měly i nové služby jako DONEZ.