Neuhrazená ztráta Delvity z minulých let na konci loňského roku činila dalších 1,75 miliardy korun.
Tržby Delvity za prodej zboží loni meziročně klesly zhruba o 470 milionů na 8,4 miliardy korun.
Delvita měla loni provozní ztrátu 116,6 milionu korun, o rok dříve její provozní prodělek činil 46,6 milionu.
Chceme zisk, budeme investovat
Týdeník Euro letos na jaře s odvoláním na několik nezávislých zdrojů z oboru uvedl, že Delvita kvůli ztrátám zřejmě brzy odejde z ČR a rozprodá tuzemské prodejny konkurenčním obchodníkům.
Mezi zájemci o české obchody Delvita jsou podle Eura obchodní společnosti Tesco a Rewe Group.
Vedení belgické maloobchodní společnosti Delhaize ale na začátku května sílící
spekulace trhu o odchodu svého řetězce Delvita z ČR popřelo jako nepravdivé.
Delvita letos naopak chce v ČR investovat více než půl miliardy korun do své obchodní sítě, která nyní čítá 95 prodejen a v letošním roce bude rozšířena o čtyři nové obchody.
Výkonný ředitel společnosti Delhaize pro západní a střední Evropu Arthur Goethals přiznal, že česká Delvita zatím nebyla zisková. "Nicméně chceme se stát (v Česku) ziskovými a mít udržitelný rozvoj.
Za první čtvrtletí letošního roku jsme s prodeji spokojeni a více než spokojeni jsme za duben, kdy se nám podařilo velice významně zvýšit tržby," uvedl v květnu.
Delvita se letos rozhodla kvůli neuspokojivým výsledkům hospodaření obměnit tuzemské vedení. Na jaře nastoupil na post nejvyššího šéfa české Delvity Claude Allard, který pro firmu Delhaize pracuje již 34 let.
Diskonty drtí supermarkety
Supermarketové řetězce, mezi které Delvita patří, v posledních letech ztrácejí pozici na tuzemském maloobchodním trhu, ze kterého je vytlačují dravé diskontní prodejny a hypermarkety.
Zatímco supermarkety v květnovém průzkumu společností Incoma Research a GfK Praha jako hlavní nákupní místo potravin uvedlo 16 procent českých domácností, tak do diskontů chodí nakupovat již 22 procent lidí.
Největší oblibě se v Česku ale stále těší hypermarkety, které preferuje 39 procent domácností.
"Supermarkety, které byly prvními mezinárodními řetězci v ČR, ztratily od 90. let téměř polovinu svých věrných zákazníků, zatímco diskonty dokázaly jejich počet zdvojnásobit," řekl Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research.
Dodal, že hlavním nákupním místem českých domácností jsou sice stále hypermarkety, které ale již nezažívají tak prudký růst jako kolem roku 2000. "V posledních letech jejich preference spíše stagnují, přestože se jejich celková prodejní plocha meziročně zvýšila o 17 procent," uvedl Skála.
Malí prodejci se drží
Podle průzkumu se naopak výrazně zpomalil pokles nezávislých obchodníků a spotřebních družstev. Tyto menší prodejny jsou stále hlavním nákupním místem potravin pro každou pátou českou domácnost.
Hypermarkety jsou nejčastěji zmiňovaným hlavním nákupním místem v osmi krajích, jejich pozice je nadprůměrná v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Ve Středočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Libereckém kraji jsou hlavním nákupním místem pro nejvíce domácností diskontní prodejny.
"V Pardubickém kraji a v kraji Vysočina jsou to především malé samoobsluhy a pultové prodejny. Supermarkety mají lepší pozici v Praze a Jihočeském kraji, přesto však v preferencích zůstávají až za hypermarkety," řekl Skála.
Na konci roku 2004 obchodní řetězce v ČR provozovaly 555 supermarketů, 426 diskontních prodejen a 160 hypermarketů, jejichž počet se loni zvýšil o několik desítek.
Válka v plném proudu
Obchodní řetězce v Česku již delší dobu svádějí neúprosnou cenovou válku o zákazníky. Provozovatelé hypermarketů se kvůli nasycenosti tuzemského trhu stále častěji ve svých expanzních plánech zaměřují i na menší města, která dosud byla doménou levných diskontních prodejen.
Experti proto očekávají, že tvrdý konkurenční boj přiměje k odchodu z Česka další velké obchodní řetězce.
Loni se z Česka stáhla společnost Julius Meinl, jejíž obchody koupil Ahold. Letos české prodejny německého řetězce Edeka a francouzské maloobchodní skupiny Carrefour koupil britský řetězec Tesco.
Supermarkety by podle odborníků mohly cenové válce hypermarketů a diskontních prodejen čelit pomocí změny své obchodní strategie, která by místo nízké ceny měla preferovat pohodlný nákup.
Podle průzkumů lidem vadí hlavně přeplněné obchody, pomalé nákupy, fronty u pokladen či špatná dostupnost prodejen. Úroveň cen je až na spodních místech tohoto žebříčku.
Tržby rostou
Deseti největším obchodním řetězcům v loňském roce podle předběžných výsledků společnosti Incoma Research a časopisu Moderní obchod vzrostly tržby o 11 miliard na 226 miliard korun.
První místo na žebříčku největších obchodníků patřilo s tržbami 37,5 miliardy korun stejně jako v roce 2004 velkoobchodnímu řetězci Makro Cash&Carry.
Na druhé příčce loni poprvé skončila skupina Schwarz ČR (37 miliard Kč), která provozuje hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl. Schwarz loni předběhla do té doby druhý maloobchodní řetězec Ahold (36 miliard korun).
