Nový prezident Českých aerolinií, který v lednu nahradil Jaroslava Tvrdíka, se nyní kloní k obnovení dálkové flotily.
Zaoceánské linky přivádějí zákazníky
"První analýzy ukazují, že obměna čtyř současných dálkových letounů za novější typy s efektivnějším provozem a delším doletem bude pro ČSA ekonomicky výhodná," řekl dnes Lašák. V březnu přitom ještě zvažoval možnost dálková letadla prodat a zaoceánské linky zrušit.
Zrušení letky, která v současnosti sestává ze čtyř letounů Airbus 310, které však již nejsou při delších letech efektivní, by mělo negativní dopady na celou síť linek, řekl Lašák.
Zaoceánské linky totiž přivádějí klienty i k návazným letům po Evropě. Zrušení letů do USA a Kanady, které jsou nyní podle Lašáka dobře obsazeny, by se tedy projevilo úbytkem cestujících také na linkách ČSA po Evropě.
Navíc s flotilou výhradně na střední tratě by ČSA zůstaly fungovat pouze na trhu, který je vzhledem k množství nízkonákladových dopravců silně konkurenční. Levným aeroliniím by národní dopravce bez dálkové flotily nemohl konkurovat. "Dlouhodobě by ČSA v dnešní podobě měly bez dálkové flotily na trhu malou šanci," řekl Lašák.
Náklady doznají změn
O tom, zda ČSA skutečně letadla pro dálkové linky obnoví za modernější typy s větším doletem, rozhodne vedení společnosti v horizontu dvou měsíců. Záležet podle Lašáka bude také na tom, zda se podaří vyřešit otázku nákladů ve firmě, která loni skončila se ztrátou téměř 500 milionů korun, a to včetně mzdových nákladů.
Vedení již s odbory otevřelo téma přehodnocení kolektivních smluv uzavřených loni na tři roky. Například pilotům smlouva zajišťuje růst mezd o více než deset procent ročně.
Podle bývalého prezidenta sdružení pilotů Radomila Kratochvíla je ale podmiňování obnovy dálkové flotily zastavením růstu platů pilotů absurdní. "Speciálně piloti na dálkové flotile létají za 30 až 40 procent platu jejich zahraničních kolegů," poznamenal Kratochvíl.
Poletíme na východ
Dálková letadla v současnosti zajišťují pravidelné linky výhradně do USA a Kanady. Létají také na lince do Dubaje, která ale není typickou dálkovou oblastí. Zajišťují také především v zimě charterové lety pro cestovní kanceláře do exotických zemí.
Lety na Dálný východ společnost postupně omezila, poslední linku do Colomba na Srí Lance zrušila začátkem letošního roku. Podle Lašáka by ale trhem pro nová dálková letadla měl být právě Dálný východ, například Indie, Vietnam, Čína, Japonsko, Thajsko či Singapore.
O tom, jak by se měla nová dálková letadla pořídit, zda koupit nebo najmout, je podle Lašáka předčasné mluvit. Nejdřív musí padnout rozhodnutí o tom, zda dálková flotila ano či ne, a to Lašák podmínil kladným ekonomickým dopadem a dohodou s odbory. "Pak samozřejmě přijde na řadu standardní výběrové řízení," řekl.
Pro ČSA by byla podle odborníků vhodným řešením letadla Airbus 330 nebo Boeing 767. Na plánované linky by se ale mohly hodit také nejnovější typy obou světových výrobců Boeing 787 nebo Airbus 350, které se teprve začaly vyrábět. "Jsme samozřejmě v kontaktu s oběma výrobci," dodal Lašák.
Zisk až v roce 2008
V současnosti mají ČSA 50 letadel. Flotila pro krátké tratě, kterou tvoří stroje ATR 42 a 72, je již plně obnovena a tvoří ji devět letounů nové generace. Páteří flotily pro střední tratě jsou Boeingy 737 řady 400 a kratší verze 500.
Loni ale jako nástupce vybralo bývalé vedení v soutěži typ Airbus 320 nové generace. Postupně již dopravce nové letouny přebírá. Celkem jich letos a v následujících dvou letech získá 12 a má opci na dalších 12. Dálkovou flotilu nyní tvoří čtyři letouny A310.
Loni ČSA zakončily hospodaření podle auditovaných výsledků ztrátou 496 milionů korun, zatímco o rok dříve měl podnik zisk 324 milionů korun. Plán firmy přitom počítal za loňský rok se ziskem 521 milionů korun. Lašák nečeká zisk ani letos. Propad by se ale již měl zastavit. Příští rok by se měly výsledky srovnat a zisk by mohl podnik začít tvořit v roce 2008.
