Zákon o sjednocení dozoru čeká už jen na podpis prezidenta. Dnes prošel horní komorou díky hlasům senátorů ODS a ČSSD.

Nová podoba dozoru nad finančními trhy má však také své kritiky. Podle nich nepřípustně přesouvá moc.

Od politiků bankéřům

"Sjednocení veškerého státního dozoru nad finančním trhem do ČNB znamená podstatný přesun moci od vlády a parlamentu k ČNB," prohlásila Helena Rögnerová z klubu SNK.

Podle původního záměru se měla banka o dozor dělit s Komisí pro finanční trhy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale výslednou podobu normy hájil, protože se tím podle jeho názoru posílí politická nezávislost dozoru nad finančním trhem.

"ČNB má dobré personální a materiální předpoklady k výkonu této funkce. Integrace dozoru do ČNB přinese snížení nároků na státní rozpočet v rozsahu zhruba 100 milionů korun, neboť činnost ČNB je financována z jejího vlastního rozpočtu," uvedl Sobotka.

Ze čtyř dohledů jen jeden

V současné době vykonávají dohled na finančním trhem čtyři instituce. Kromě centrální banky to jsou Komise pro cenné papíry pro oblast kapitálového trhu, ministerstvo financí pro sektor pojišťovnictví a Úřad pro dohled nad družstevními záložkami pro družstevní peněžnictví.

Původní vládní návrh z loňského května vycházel z koncepce postupné integrace těchto institucí ve dvou etapách v průběhu čtyř let, uvedl Sobotka.

Vláda se ale koncem loňského srpna rozhodla pro rychlou integraci již k letošnímu 1. dubnu, tedy přibližně se čtyřletým předstihem, uvedl ministr. Podle něj se tím ušetří značné náklady a rychlejší sjednocení dohledu oceňují účastníci finančního trhu. Návrh podpořila i Evropská centrální banka, řekl Sobotka.

V rámci ČNB budou podle něj dozor provádět tři subjekty. "Jeden bude tak jako dnes vykonávat dohled nad bankami, druhý bude vykonávat dohled nad kapitálovým trhem a třetí bude vykonávat dohled nad pojišťovnami a penzijními fondy. V čele každého tohoto pilíře bude vedoucí pracovník, který bude odpovídat přímo bankovní radě," vypočítával ministr.

Námitky: příliš rychlá změna

Soňa Paukrtová (za US-DEU) připomněla původní stanovisko vlády, podle něhož jednorázové změny na rozdíl od postupné integrace mohou vyvolat dočasné snížení kvality regulace i vlastního výkonu dozoru. "To, co vybrala tak nějak pokoutně naše vláda, je naprosto nestandardní a opravdu nerozumím tomu, že je to vlastně na přání ministra financí," přidala se Rögnerová. Podobný model má pouze Slovensko, které se na změnu připravovalo tři a půl roku, podotkla.

Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) poznamenal, že se při projednávání zákona bojuje o vliv mezi ČNB a KCP. Argumenty oponentů zákona podle něj vycházejí z materiálů KCP.

Senátor Karel Schwarzenberg (ODA) se proti ovlivňování nátlakovými skupinami ohradil. "Tento zákon se prohání jak dolní sněmovnou, tak teď Senátem, aby všechno se stihlo, anžto už se nábytek a lidi stěhují do budovy národní banky. V tom jsou moje námitky," uvedl senátor.