Praha - V téhle krizi je Česká republika klikař. Po bankovní krizi z let 2008 a 2009 se totiž zdá, že bez většího škrábnutí propluje i evropskou dluhovou krizí roku 2010 (a zřejmě i 2011).

Stejně jako v případě Řecka totiž ani záchrana Irska nevysaje z české státní pokladny žádnou větší sumu. Přitom - kdybychom eurem platili, částka, kterou bychom přispěli, by se zřejmě už přehoupla přes 80 miliard korun.

"Je to primárně věc eurozóny," ujišťuje ministerstvo financí, že Česko se ani tentokrát příliš neprohne.

Díky bohu za korunu

Česká republika není členem šestnáctky zemí platících eurem a jako taková se podílí jen na té části pomoci, již přispívá Mezinárodní měnový fond. A i zde ji to vyjde laciněji, než jiné země

Půjčky zemím v krizi jsou financovány z mimořádných zdrojů MMF známých pod zkratkou NAB - neboli New Arrangement to Borrow - a bilaterálních půjček.

"ČR není členem NAB, pouze poskytla v návaznosti na rozhodnutí členských zemí EU navýšení celkových zdrojů Fondu," shrnuje mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Česká republika totiž Mezinárodnímu měnovému fondu navýšila v dubnu 2009 jmění půjčkou z rezerv ČNB o 1,03 miliardy eur. Tehdy tak činily země po celém světě.

Tato operace se nepromítla do schodku rozpočtu. Ministerstvo pouze musí České národní bance dorovnávat nižší úroky, které Česku za půjčku MMF podle smluv platí.

A protože MMF je spolehlivý dlužník, je toto dorovnávání vlastně jediným přímým výdajem České republiky v souvislosti s pomocí zadluženým zemím.

Přitom ekonom Patria finance David Marek před časem spočítal, že kdyby Česko do eurozóny patřilo, jeho výdaje jen na záchranu Řecka by podle podmínek mezinárodní záchrany (kapitálový podíl v ECB a počet obyvatel) dosáhly 48,7 miliardy korun.

80 miliard půjček s nejistým osudem

Eurozóna tehdy Řecku půjčila 80 miliard euro, MMF 30. Tentokrát šestnáctka půjčí Irsku 60 miliard a MMF 20 až 30 miliard euro. Přímou úměrou by tak na Česko připadala pomoc kolem 37 miliard korun. I s Řeckem by nás tak krize na periférii eurozóny stála už kolem 86 miliard korun.

Navíc s nejistou budoucností. "U Irska je větší pravděpodobnost než u Řecka, že ty peníze budou skutečně půjčkou a ne transferem, který už nikdo nikdy neuvidí," komentoval pro Aktuálně.cz rozdílné naděje na vrácení pomoci ekonom ČSOB Jan Bureš.

Dobře se naopak daří Lotyšsku, kterému Česko slíbilo poslat 200 milionů euro (přes pět miliard korun).

"Vzhledem k výrazně lepší hospodářské a fiskální situaci v Lotyšsku, než jaká se očekávala, nebylo české asistence třeba a nebude jí třeba ani do konce roku 2010," řekl Aktuálně.cz mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Není tím však podle něj vyloučeno, že Česko nakonec Lotyšsku pomůže. "Pro tuto pomoc by byly stanoveny nové podmínky," dodal Jakob.

Prochází nám krize příliš snadno?

Podle některých názorů ale Česko vychází z krize možná až příliš lacino.

"Že je v Evropě mír, je  mimo jiné zásluha EU. To se týká i České republiky. Záchrana Eura je proto nutná, aby byla zachráněna EU a evropská myšlenka solidarity," myslí si náš pravidelná čtenář z německého Oberkirchu.

Připomíná přitom, že Česko jen v roce 2009 dostalo z Bruselu na dotacích 1,7 miliardy eur (asi 40 miliard korun) .