Brno - Drobní akcionáři v Česku, kteří přicházejí o svoje akcie na úkor velkých vlastníků firem, nemají na rozdíl od svých německých nebo rakouských kolegů nárok na to, aby byli osvobozeni od placení soudních poplatků.
Ústavní soud tak zamítl stížnost 43 vyvlastněných akcionářů Sokolovské uhelné, kteří požadovali, aby jim byly soudní poplatky odpuštěny. Nejde přitom o žádné zanedbatelné částky, poplatky činí čtyři procenta z celkové výše nároku.
V případě Sokolovské uhelné byla cena za jednu akcii stanovena na 848. Placení soudních poplatků přitom drobní akcionáři označují za překážku v tom, aby se domohli svých práv ve sporech s velkými vlastníky firem.
Ukažte majetek
Čtyřicet tři vyvlastněných akcionářů Sokolovské uhelné se snažilo osvobození od soudních poplatků získat jak u Krajského soudu v Plzni, tak Vrchního soudu v Praze. Neúspěšně, podle soudců i když přišli vyvlastněním o svůj majetek, nemají na osvobození nárok - museli by totiž soudu kompletně doložit svoje majetkové poměry.
Více o squeezeoutu
- Ústavní soud: Firmy mohou vytěsňovat malé akcionáře
- Vytěsnění akcionářů: krádež nebo nutnost? Rozhodne soud
- Soud: Vytěsnění akcionářů Staropramenu nebyla krádež
- Drobní akcionáři Moravských železáren zřejmě přijdou o své podíly
- Mittal u soudu porazil malé akcionáře
- E.ON vytěsní drobné akcionáře Jihočeské plynárenské
- Madeta vytěsní drobné akcionáře, dostanou 1269 korun za akcii
Proto se akcionáři obrátili na ústavní soudce. Podle nich to, že musí platit soudní poplatky, brání v tom, aby se mohli bránit postupu velkých akcionářů firem.
"Znalecké posudky vyjadřující se k výši přiměřeného vypořádání vypracované znalcem, kterého vybral hlavní akcionář, jsou převážně neobjektivní. Poplatky tak vytváří nepřiměřenou překážku pro uplatňování nároků a zvýhodňují hlavní akcionáře," uvedli ve stížnosti.
A upozornili na to, že v Rakousku a Německu platí zákony, které zbavují drobné akcionáře povinnosti platit poplatky.
Senát Ústavního soudu vedený Michaelou Židlickou ale jejich stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Podle ústavních soudců nemůže soud rozhodnout o generálním osvobození od soudních poplatků pro všechny menšinové akcionáře. "To by soud jednal jako zákonodárce," uvedli soudci.
Hrana ústavnosti
Podle nich tak musí menšinoví akcionáři u soudu prokázat, že jejich majetkové poměry jsou v takovém stavu, aby poplatky nemuseli platit.
V případě vyvlastnění drobných akcionářů tak nejde o stejný případ, jako jsou restituční řízení o vracení majetku.
"Při zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře je menšinový akcionář zbaven svého vlastnického práva, nejedná se o vyvlastnění, ale o soukromoprávní vypořádání vlastnických vztahů," uvedli soudci.
Ústavní soudci ale znovu uvedli, že některé části zákona umožňující vyvlastnění drobných akcionářů jsou na hraně ústavnosti a je možné si představit zákon mnohem přátelštější k drobných akcionářům.
A úpravu z Německa a Rakouska, kdy se neplatí poplatky, označili soudci jako inspiraci. "Je vhodná jako apel zákonodárce k vylepšení procesního postavení menšinových akcionářů," uvedli ve svém verdiktu soudci.
