Blog Jana Beránka
Praha - Energetická společnost ČEZ se zapojila do mezinárodního projektu GeoCapacity, jehož cílem je do roku 2008 prověřit, zda by ve střední a východní Evropě nebylo možné ukládat oxid uhličitý pod zem. Tuto aktivitu uvítala Česká geologická služba, která je národním koordinátorem tohoto evropského programu a která v Česku začala s prověřováním tří oblastí pro ukládání C02.
"Je pozitivní, když jsou naše výzkumné úkoly podpořeny silným průmyslovým podnikem," řekl Aktuálně.cz Vít Hladík z brněnského pracoviště České geologické služby.
Uvedl, že podle představ Evropské komise by v roce 2012 mělo být hotovo deset až dvanáct pilotních projektů na ukládání oxidu uhličitého pod zem. V Česku geologická služba začala letos pracovat na studiích ukládání C02 v oblasti mezi Žatcem a Mladou Boleslaví, v okolí Ostravy a na jihovýchodní Moravě.
Chytit se dá více než 90 procent plynu
Princip nové technologie je v zásadě jednoduchý. U elektrárny nebo jiného průmyslového zařízení se postaví speciální separační jednotka, kde se bude zachycovat oxid uhličitý.
Generální ředitel ČEZ Martin Roman - on line rozhovor čtěte ZDE
"Je možné zachytit přes devadesát procent oxidu uhličitého," poznamenal Vít Hladík z geologické služby.
Zachycený plyn by se pak potrubím odvedl k vhodné oblasti a "napumpoval" pod zem. Úložištěm může být například vytěžené ložisko ropy či zemního plynu, hluboko uložené porézní horniny se slanou vodou nebo hlubinné uhelné sloje.
Odborníci odhadují, že celková světová kapacita podzemních skladů je dost velká na to, aby bylo možné ukládat celosvětové emise skleníkových plynů z elektráren a dalších průmyslových podniků po desítky, možná stovky let.
"Vhodné technologie přitom už existují, zachytávání oxidu uhličitého ovšem zatím nebylo přizpůsobeno pro použití ve velkém měřítku, například pro elektrárny," vysvětlil Hladík.
Norové ukládají CO2 pod mořské dno
Například v Norsku se v rámci projektu Sleipner ukládá pod dno Severního moře už roky asi milion tun oxidu uhličitého. Nejde ovšem o "odpad" při výrobě elektřiny, ale při těžbě zemního plynu. Norský program je prvním komerčním projektem ukládání CO2 na světě.
Například v Dánsku pracuje pokusné zařízení na jedné tamní tepelné elektrárně.
Podle Víta Hladíka z České geologické služby je jedním z hlavních současných problémů to, že zachycování oxidu uhličitého je příliš drahé. "Vědci nyní intenzivně pracují na tom, aby se technologie zlevnila," dodal Hladík.
ČEZ chce snížit emise o 15 procent
Pomoci by mohly i peníze od společnosti ČEZ, která si od mezinárodního projektu slibuje, že mu pomůže snižovat své emise skleníkových plynů.
"Účast v projektu GeoCapacity je jednou z mnoha aktivit, které uskutečňujeme v souvislosti s naším plánem snižování emisí oxidu uhličitého," uvedů Aleš Laciok z oddělení environmentální agendy ČEZ.
ČEZ chce do roku 2020 ztrojnásobit výrobu z obnovitelných zdrojů energie a zároveň omezit své skleníkové plyny o patnáct procent.
"V rámci Akčního plánu snižování emisí CO2 Skupina ČEZ předpokládá do roku 2012 investici nejméně 30 milionů korun na evropských programech výzkumu a vývoje," uvedl Ivo Měšťánek z ČEZ.
