Nejvyšší správní soud zamítl firmě žalobu, v níž si stěžovala na rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví. Ten odmítl návrh Deutsche Telekom na plnou ochranu známky T-Euronet, kterou si v Česku německý telekomunikační obr nechal zaregistrovat už v roce 1998.

Soud rozhodnutí zatím zveřejnil pouze ve zkrácené verzi; podrobnosti budou zveřejněny až po doručení rozsudku oběma stranám sporu.

Nekalá konkurence?

Deutche Telekom si stěžoval, že jeho ochranná známka je zaměnitelná s dalšími dvěma známkami, které český úřad také zapsal.

Jde o známku Euronet, kterou si nechala zapsat nizozemská EFT Services Holding. A známku Vanco Euronet zapsanou pro britskou Vanco Group Limited.

Podle německého Telekomu firmy působí ve stejné oblasti podnikání a lehce tak může dojít k záměně ochranných známek.

To částečně přiznal i Úřad průmyslového vlastnictví. Plnou ochranu známky a tím i vymazání dalších dvou známek z rejstříku však zamítl. "Přiznáním právní ochrany v plném rozsahu by došlo k zásahu do zákonem chráněných práv třetích osob," uvedl úřad ve svém rozhodnutí.

Deutche Telekom má v Česku zaregistrováno podle databáze přes čtrnáct set slovních i obrazových ochranných známek. Jde například o známky T-LINE, T-MobilNet, T-SYSTÉM nebo T-FileWork.

Deutsche Telekom je největší světovou telekomunikační firmou, jeho zisk ve třetím čtvrtletí letošního roku klesl o 20 procent na 1,94 miliardy eur (54,4 miliardy korun). Za slabšími výsledky stojí pokles počtu uživatelů pevných linek. Tržby však díky mobilní divizi mírně stouply o 2,8 procenta na 15,48 miliardy eur.

O známky se bojuje

Spory o ochranné známky nejsou v Česku ničím neobvyklým a stále jich přibývá. Asi nejznámějším případem, který se v Česku stal, byla kauza podnikatele Marka Němce. Ten si v 90.letech nechal v Čechách zaregistrovat ochranné známky světoznámých firem, jakými jsou například Toyota, Audi nebo Rolls Royce.

Úřad průmyslového vlastnictví vyřídil loni 1533 sporných případů, což je více než dvakrát tolik co před deseti lety.

A nejde o jednoduché spory. Podle údajů ministerstva spravedlnosti je průměrná doba civilního řízení ve věcech, jako je nekalá soutěž a ochrana průmyslových práv, 1,5 roku. Spor s Deutche Telekom se tak vleče už od roku 2000.

Nejvyšší správní soud má ve svém seznamu rozhodnutí od začátku roku už osmnáct případů, které se týkají duševního vlastnictví.

Rozhodoval tak například spor o to, zda si soukromá firma z Děčína může zaregistrovat ochrannou známku Česká konsolidační agentura. A zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten totiž potvrdil stanovisko úřadu, který známku firmě odmítl zapsat, soud musí rozhodnout znovu.

Rozhodnutí úřadu označil správní soud za nepřezkoumatelné, neuznal ani argument, podle kterého by zapsáním známky pro soukromou firmu mohli lidé nabýt dojmu, že jim nabízí služby státní instituce. "Česká konsolidační agentura byla zřízena zákonem, byla zapsána do obchodního rejstříku, je bezpochyby subjektem veřejného práva, ale státní institucí není," uvedl Nejvyšší správní soud. 

Podobné problémy jsou obvyklé i jinde ve světě. Devět z deseti evropských firem si tak stěžuje, že jejich autorská práva někdo zneužil.