Praha - Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu chystá zrušení státního Design centra, sami designéři a grafici si zakládají klastr, který bude hájit jejich zájmy, vzdělávat firmy a bojovat i proti OSA.
"V Česku sice existují sdružení designerů, ale jde spíše o elitní kluby, které hájí zájmy svých členů" uvádí jeden ze zakladatelů Filip Blažek.
"Do naší Unie má přístup kdokoli a nezáleží na jeho vzdělání či kontaktech," upřesňuje. "Hlavním smyslem Unie je kultivace oboru a zavedení jasných pravidel do vztahu designérů a jejich klientů. Z toho by v budoucnu měli těžit jak členové Unie, tak nečlenové."
Co firmy neví
Unie grafického designu má status občanského sdružení a není tak výdělečnou organizací. Oficiálně byla založena v uplynulých dnech a již spustila i svůj oficiální web unie-grafickeho-designu.cz.
Posláním Unie je podle zakladatelů především osvěta. Ta by se měla týkat nejen samotných designérů, ale hlavně firem a laické veřejnosti.
"Mezi designéry je velká konkurence. Problémem je ale například nelegální software. Pokud jedna z firem má oficiální kopie drahých grafických programů a druhá ne, vzniká propastný rozdíl v jejich nabídkách," říká další ze zakládajících členů Jiří Toman.
Grafické programy stojí desítky tisíc korun. Pokud ale chce designér vstoupit do Unie, musí se zavázat ke kodexu, jehož součástí je i závazek užívat pouze legální software.
Právě z tohoto pohledu ale na tom Česko není úplně nejhůř.
"Například v Itálii je mezi designéry a grafiky mnohem více kradeného softwaru než u nás. Přitom ceny za jejich práci jsou několikanásobně vyšší," uvádí Toman.
Rušeno ministerstvem
Po dlouhou dobu nejznámějším zástupcem českých grafiků bylo Design centrum se sídlem v Brně.
Jenže to se dostalo do hledáčku ministerstva obchodu a průmyslu stejně jako další vládní agentury typu Czechinvest či Czechtrade.
Ministr Martin Říman jejich provoz považuje za nepříliš efektivní a buď výrazně mění jejich pravomoci, nebo je chce zcela zrušit.
Ministr Design centrum dokonce označil za "zapomenutý mohykán" ve státní správě a jeho provoz je podle něj zbytečně nákladný a dvacet milionů, které stojí, by dokázal využít lépe.
"Design centrum vykazuje záslužnou činnost a byla by velká chyba ho jen tak nekoncepčně rušit. Je ovšem pravdou, že každá státní organizace potřebuje čas od času provětrat, ozdravit a oživit," říká Jiří Toman.
I zákony se počítají
I to je jeden z důvodů, proč se našlo šestnáct zakládajících členů z řad designérských firem i samostatných grafiků. Dalších osm se již k Unii připojilo.
"Chceme pomáhat nejen designérům, ale naším cílem je pomoci firmám, aby se dokázaly v designu zorientovat. Dnes neví, na koho se obrátit, kolik je může práce grafiků a designérů stát a co mají za své peníze dostat. V tom jim chceme pomoci," vysvětluje Blažek.
Do budoucna, pokud vše půjde dobře, by Unie měla lobovat i za "přívětivější" zákony.
Zatímco například hudební autoři mají svá práva zajištěná zákonem a zastupuje je soukromá organizace OSA, ostatní autoři, jejichž díla by měla být chráněna stejně, toto štěstí nemají.
"Nejen designéři a grafici, ale i třeba malíři by měli požívat obdobné ochrany. Zatím tomu tak ale není," uzavírá Jiří Toman.
