Praha - I když volební výsledek i rozkol v sociální demokracii znemožňují rychlé sestavení stabilní vlády, Belgie se nejspíš o svůj světový rekord třást nemusí. Země Beneluxu byla bez ministrů 589 dní a hlavně - v roce 2011 až do března stát fungoval jen díky rozpočtovému provizoriu.
Prezident Miloš Zeman v prvním povolebním vyjádření, v Otázkách Václava Moravce, označil tuto etapu za „nejšťastnější období belgické ekonomiky". Úplně růžově na tom země ale nebyla - začala mít problém například s inflací.
Ještě v roce 2010 ceny rostly tempem 2,3 procenta a o rok dříve to byla dokonce nula. V roce 2011 se ale index spotřebitelských cen zvýšil o 3,4 procenta a lidé to na svých peněženkách už pocítili.
Stejně tak pokračoval nárůst dluhu tamní vlády. Zatímco v roce 2009 činil „jen" 95,7 procenta belgického HDP, v roce 2011 to už bylo 97,6 procenta.
Země se nevyhnula ani snížení ratingu o jeden stupeň z AA+ na AA - prvnímu za třináct let. Agentura S&P odůvodnila svůj krok rostoucím rizikem, že nedostatek politické stability a pomalý růst znemožní zemi splácet její dluhy. „Schopnost reagovat na potenciální ekonomický tlak je podle nás omezená kvůli opakovaně nepovedeným pokusům sestavit novou vládu," uvedla tehdy agentura ve své zprávě.
S tím souvisí zdražení desetiletých vládních dluhopisů - výnosy se v listopadu 2011 vyšplhaly na rekordních 5,025 procenta. Jen pro orientaci, v současné době se nacházejí na 2,415 procenta.
Vyšší úrok požadují investoři právě tehdy, pokud se obávají, že bude mít země se splácením problémy. Za „psychologickou hranici" považují sedm procent.
Vláda v Česku? Nejdřív jako dárek pod stromeček
Je nepravděpodobné, že se v Česku dočkáme nové vlády ještě v tomto roce, a pokud ano, pak těsně před jeho koncem. Ani tento předpoklad však neznamená jistotu rozpočtového provizoria.
Kabinet v demisi premiéra Jiřího Rusnoka má návrh rozpočtu hotov, jen ho musí předložit dosud neustavené Sněmovně. Českou republiku by čekalo provizorium, pokud nová Sněmovna Rusnokův rozpočet odmítne a nový se nestihne předložit (to by po odmítnutí návrhu bylo téměř jisté).
Rozpočtové provizorium je stav, kdy má stát každý měsíc na útratu přesně dvanáctinu celkových výdajů za minulý rok. To by bylo 98,3 miliardy korun. Ministr financí Jan Fischer ale dodává, že loni v lednu stát skutečně utratil jen 82,6 miliardy korun. "Takže jedna dvanáctina je dostačující," říká s tím, že v případě rozpočtového provizoria ale bude trvat na větších úsporách proti letošnímu roku.
"Podle současného stavu čerpání letošního rozpočtu lze říci, že by vláda musela v rozpočtovém provizoriu každý měsíc snížit své výdaje oproti schválenému návrhu v objemu necelých dvou miliard korun. Kromě toho by nedošlo ke slíbenému nárůstu platů ve státní správě, dokud by nebyl přijat navržený státní rozpočet," varuje ale hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
S rozpočtovým provizoriem byla konfrontována na tři měsíce v roce 2000 vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana. Tehdy ovšem současný Zákon o rozpočtových pravidlech, který vládní utrácení omezuje, ještě neexistoval.
"Pravděpodobnost, že se Česko ocitne na začátku roku v rozpočtovém provizoriu, je hodně velká," předpokládá Horská. Pokud by se vládní strany rozhodly představit rozpočet pro rok 2014 podle vlastních představ, provizorium by podle ní mohlo trvat déle než měsíc.
"Je pouze na politicích, zda dokážou dostatečně rychle sestavit koalici, vládní kabinet a projednat, případně upravit návrh státního rozpočtu. Stejně tak délka trvání případného provizoria je plně v rukou politiků, a těžko ji tedy lze předjímat," shrnuje analytik Patria Finance David Marek.
V Česku se ještě drží optimismus
České republice podle odborníků zatím nehrozí situace podobná té, v níž se ocitla Belgie. Namísto inflace (tehdejší belgický problém) se Česká národní banka aktuálně snaží bojovat proti tomu, aby růst cen neustrnul na nule. Z toho důvodu dokonce oznámila poprvé za jedenáct let devízové intervence, které mají oslabit korunu a podpořit inflaci.
Podle Horské by přitom na cenový vývoj nemělo mít vliv ani možné hospodaření vlády v provizoriu. "V případě rozpočtového provizoria spíše hrozí pokračování negativního vlivu fiskální politiky na ekonomiku, a tedy prohloubení deflačních tendencí," doplňuje Marek.
Klidné zůstávají i ratingové agentury.
Přímo k výsledkům tuzemských voleb se vyjádřila pouze Moody´s - podle té zatím nehrozí, že by se úvěrová důvěryhodnost Česka ocitla v ohrožení. Zároveň ale agentura ve svém povolebním vyjádření připouští, že vyjednávání o novém kabinetu nejspíš potrvají, stejně tak nevylučuje možnost dalších voleb na jaře.
Žádné výrazné posuny zatím nepředpokládá ani Fitch Ratings, podle které zvládne bojovat s veřejným dluhem i nová vláda. Ta ovšem publikovala poslední výsledky 22. srpna a současný výsledek voleb odmítla komentovat. Podle jejího mluvčího ale nadále platí srpnové hodnocení.
Podle Horské zatím nehrozí, že by v Česku nastalo podobně dlouhé bezvládí jako v Belgii, které by mohlo otřást ekonomickou stabilitou. "U nás převažuje chuť vládnout, být u toho. Na politické scéně je dost stran, které jsou dostatečně flexibilní a připravené jednat o vstupu do vlády," dodává.
"Předpokládám, že politická reprezentace je natolik rozumná, aby tento stav nedopustila," říká o možnosti, že by Česko "dohnalo" Belgii, ministr financí Jan Fischer.
