Tvrdí to alespoň tamní český velvyslanec Petr Voznica. Uvedl, že v Iráku nyní na různých projektech pracuje, nebo je připravuje, asi 20 českých společností. V zemi jsou přitom podle něj mnohé další příležitosti, které mohou firmy využít.

České podniky se mohou podílet na hledání nových nalezišť ropy. V budoucnu o tom bude Voznica jednat například s největší tuzemskou těžařskou firmou - Moravskými naftovými doly. Podniky mohou vydělat i na geologických průzkumech, dodávkách zařízení pro zemědělství, budování elektráren či železnice.

Vodní dílo i cementárny

Češi by podle Voznici neměli chybět například při výstavbě velkého vodního díla s elektrárnou v severním Iráku. Zajímavé podle něj můžou být projekt obnovy železnice mezi Bagdádem a Mosulem nebo výstavba bagdádského metra.

Největším českým domluveným kontraktem v novodobé historii Iráku je smlouva na výstavbu cementárny na severu Iráku. Práce na projektu společnosti Inekon Group by měly začít ještě letos. Hodnota zakázky činí 328 milionů eur - asi 9,5 miliardy korun.

Jednou z vůbec prvních českých firem, které se po válce uplatnily na iráckém trhu, je brněnská společnost Prokop Engineering, která spolu s pražským Technoexportem vyhrála soutěž na výstavbu rafinerie u Bagdádu.

Jen čtyři oblasti nesou riziko

"České firmy jsou v Iráku vítány a mohou uspět v podstatě téměř ve všech oblastech, které si vyberou," uvedl Voznica. V Brně se dnes sešel se zástupci 13 jihomoravských společností, které v Iráku buď již podnikají, nebo o to mají seriozní zájem.

Velvyslanec zdůraznil, že bezpečnostní situace není v celém Iráku tak hrozivá, jak informují média. Země je rozdělena na 18 provincí. K problémovým oblastem patří čtyři včetně Bagdádu. "V těchto oblastech jsme velmi opatrní při doporučování vstupu českého kapitálu na tamní trh," zdůraznil Voznica.

Naopak za oblasti "relativně" bezpečné a klidné označil například Dahúk, Irbíl a Sulajmáníi na severu Iráku nebo okolí Basry na jihu země.