Pracujete v Unii? Kolegové berou přídavky na děti a vy ne, ač máte jinak stejné smlouvy? Stěžujte si.
Právě takové případy nesprávného uplatnění evropského práva řeší mimosoudně centrum Solvit, jehož pobočky jsou ve všech členských zemích unie.
Solvit centra řešily - za dva roky členství země v EU - celkem 875 stížností. Dvaadevadesát z nich připadlo přímo na českou pobočku.
To je rekordně mnoho: Statistiky dokazují, že české firmy, podnikatelé i zaměstnanci jsou tak ve stížnostech na diskriminaci vysoko nad evropským průměrem.
Více, lépe, ryhleji...
A navíc úspěšnější než jinde.
Za dvanáct měsíců do letošního května byla průměrná česká úspěšnost 94 procent. Celoevropský průměr je 81 procent.
Infobox
JAK SI STĚŽOVAT V UNII
- Obrátit se svou stížností na Evropskou komisi? Problém je, že jde o časově náročné řešení problému - jenom málo případů se podaří vyřešit v roční lhůtě. Evropská komise může iniciovat řízení proti jednotlivým členským státům Unie u Evropského soudního dvora, i tady jde ale o dlouhodobé, několikaleté řešení.
- Žaloba podaná u českých soudů, ty mohou požádat Evropský soudní dvůr o správný výklad evropského práva, i tady jde ale o dlouhodobé a finančně náročné řešení.
- Stížnost Solvit centru - jde o společný projekt Bruselu a členských států zaměřený na co nejrychlejší a nejméně komplikované řešení individuálních problémů podnikatelů i jednotlivců na vnitřním trhu. Celou síť tvoří pobočky v jednotlivých zemích Evropské unie, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Ty jsou propojeny internetovou databází, jejímž prostřednictvím si předávají jednotlivé problémy a snaží se přimět na základě odborných posudků ke změně jejich stanoviska.
Českému centru to jde navíc mnohem rychleji. Zatímco unijní průměr délky řešení případu je 72 dní, v Česku to jde o třicet dní rychleji.
Právě nedávno skončil případ českých lodníků ve službách Lucemburska na lodích na Rýně. Tamní úřady jim odmítly přiznat přídavky na děti, protože Česko nepatří mezi státy, které podepsaly dohodu o sociálním zabezpečení lodníků na Rýně.
Po vstupu Česka do Unie ale mají čeští občané, kteří pracují v jiném členském státě, nárok na sociální dávky podle evropského práva.
Čtyřicítka lodníků se obrátila na Solvit. Po několikaměsíčním jednání, kdy lucemburská strana odmítala přistoupit na dohodu, se do sporu vložila Evropská komise. "Ta na základě analýzy Solvit centra přiměla lucemburské úřady, aby přídavky na děti českým lodníkům přiznaly," uvedla Eva Meningerová z ministerstva průmyslu a obchodu.
Úřady někdy kladou i naprosto zbytečné překážky pracovníkům z nových zemí. Češka, která pracovala tři roky jako sekretářka v jednom z italských hotelů, se marně po úřadech na Apeninském poloostrově domáhala potřebných formulářů pro potřeby české zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení.
Pokud by dokumenty nezískala, hrozila jí povinnost doplatit do českého systému zdravotního a sociálního pojištění peníze za celou dobu svého pobytu Itálii. Po zásahu Solvit centra a dvouměsíčním vyjednávání nakonec úřady potřebné formuláře vydaly.
Problémy mají i "staří"
Úspěšná byla i stížnost české firmy, která chtěla dovážet stavební výrobky na Slovensko. Tamní úřady požadovaly, aby výrobky byly přezkoušeny tamní zkušebnou a měly slovenskou značku shody, přestože toto zboží bylo vyrobeno a otestováno v Česku.
Na tento případ se ale vztahuje pravidlo, že výrobky vyrobené v souladu s právními předpisy jednoho členského státu mají volný přístup na trh v ostatních zemích EU.
Po spolupráci českého a slovenského Solvit centra se podařilo přesvědčit Slovenskou obchodní inspekci, že jejich postup nebyl v souladu s evropským právem. Česká firma pak obdržela oficiální vyjádření, že není potřeba, aby své výrobky označila slovenskou značkou shody a může je nadále distribuovat na Slovensku bez dalších omezení.
Problémy s dodržováním evropských norem mají ale i pracovníci ze starých členských zemí. Francouzskému toxikologovi s diplomem a dvouletou praxí v Itálii odmítaly belgické úřady uznat jeho kvalifikaci.
