Praha - Do veřejných zakázek má do Česka v příštích letech přitéct z Evropské unie až tři čtvrtě bilionu korun, nejvíc peněz v historii této země.

Neprůhlednost veřejných tendrů je přitom hned na prvním místě seznamu restů České republiky, který k boji proti korupci sestavila nevládní organizace Transparency international.

Nepoctivým firmám má přístup k tučnému dotačnímu soustu znemožnit novela zákona o veřejných zakázkách. Ta počítá se zavedením institutu tak zvaných černých listin hříšníků, kteří se nebudou smět o veřejnou zakázku ucházet. Na těchto listinách by se mohly ocitnout i firmy napojené na vysokou politiku. Je ale otázkou, jestli na ně bude novela stačit.

Je v Česku korupce?

Nový návrh zákona o veřejných zakázkách připravuje ministerstvo pro místní rozvoj jako součást vládní strategie boje proti korupci. Na jednání vlády by se měl dostat 15. února a platit by mohl začít od ledna příštího roku.

Odborníci poukazují na některé případy v Česku. Je to například stavební firma Viamont. Přestože její bývalý majitel Aleš Řebíček z orgánů firmy odstoupil, zůstal s ní propojen i coby ministr dopravy. Viamont pak získal několikanásobně víc zakázek - za poslední dva roky za 10,4 miliardy korun. Od stejného ministerstva dostala zakázku za 4 miliardy také firma Kapsch. Bez výběrového řízení a podle kritiků předraženou.

Dalším možným kandidátem černé listiny může být Tesco-SW. Za úřadování ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita z ČSSD totiž této společnosti stát před sedmi lety přidělil vedení monitorovacího systému čerpání evropských dotací. Jde o firmu bratra někdejšího sociálnědemokratického místopředsedy Martina Tesaříka

Na černé listině se však podle ministerské novely ocitnou jen nepoctivci, kteří ve svých nabídkách zalžou. "Například uvedou vyšší obrat a budou tak prokazovat svoji lepší ekonomickou stabilitu," jmenuje mluvčí Kateřina Jegorovová. Těmto nepoctivcům bude účast na veřejných zakázkách zakázána na tři roky.

Podle Transparency International je to na českou propracovanou korupční praxi málo. Černé listiny by podle ní měly obsahovat osoby nebo organizace, u kterých "bylo dokázáno dostatečné podezření, že byli zapojeni do korupčního jednání v některé z fází cyklu zadávání veřejných zakázek."

Krok správným směrem

Přesto organizace chystanou novelu vítá. "O podobnou normu se zasazujeme už dlouho. Považujeme to tedy za krok správným směrem," sdělil Aktuálně.cz za Transparency International Martin Lachmann. "Sám o sobě ale problém korupce nevyřeší," dodává.

Černé listiny jsou totiž podle něj jen jedním z mnoha bodů, které je potřeba v boji proti korupci dodržet. Tím prvním je například to, aby zadavatel tendrů dodržoval protikorupční etický kodex. Právě s etikou veřejných zakázek má však nejenom stát zjevně dlouhodobé problémy.

Černé listiny jsou podle analýzy Transparency International z roku 2007 administrativní opatření, které má hlavně preventivní účinek. Jsou však zároveň dost pružné na to, aby veřejnou zakázku před případným korupčníkem včas ochránily. České právo zatím takový nástroj nemá.

"Blacklists" fungují v Německu či Nizozemsku, používají je ale i instituce jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond či Rozvojová banka. Dlouhodobým vedlejším účinkem takových listin pak bývá zlevnění zakázek a účelnější nakládání s veřejnými penězi.

Podle Petra Vymětala z Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze jsou sankce pro firmy na černé listině v zahraničí různé. Pohybují se od měkkých, jako je omezený přístup k určitému druhu soutěží, až po tvrdé, jako jsou pokuty a zákazy činnosti.

Další významný prostor pro korupci však podle některých odborníků existuje v našem akciovém právu. Tak zvané akcie na doručitele jsou totiž neomezeně převoditelné a práva k nim má ten, kdo je právě drží. To majitele těchto akcií prakticky zbavuje jakékoliv odpovědnosti za budoucí osud firmy. V Evropě je taková praxe ojedinělá.