Tak nějak by také v praxi mohla dopadnout iniciativa poslanců Evropského parlamentu, kteří počátkem letošního února schválili uvolnění pravidel pro velikost balení spotřebního zboží.
Liberalizace "balicích" pravidel má být součástí postupného zjednodušování evropské legislativy a ve své podstatě vychází vstříc výrobcům spotřebního zboží.
Při nákupu pozor
Opatření naopak skýtá větší rizika pro spotřebitele - budou se muset více zajímat o to, co kupují, a pozorně číst nápisy na obalech.
Stávající legislativní úprava v Česku přitom podle Martina Waltera, ředitele komunikace Nestlé Česko, prodej ne zcela naplněných obalů již dnes v zásadě umožňuje.
Předpokládaná evropská liberalizace nicméně prostor pro ovlivnění spotřebitele velkým atraktivním obalem s málo hmotným obsahem rozšiřuje. Pokud bude přijata.
Poslanci řekli přísnější "ano"
"Poslanci totiž zatím schválili návrh jen v prvním čtení, přičemž již nyní ještě liberálnější návrh Evropské komise zpřísnili," tvrdí Walter.
Komise navrhovala zachovat předepsané velikosti a hmotnosti pouze u několika druhů potravin, jako jsou vína, lihoviny, káva či cukr. Poslanci přidali ještě mléko, máslo, sušené těstoviny, rýži a hnědý cukr.
Uvedené potraviny podle poslanců "tvoří základ každodenního stravování, takže by se měly prodávat v přehledném a jmenovitém množství".
O tom, zda je, či není spotřebitel příliš velkým obalem klamán, se ovšem lze podle Waltera přesvědčit i v současné době. "Ve všech velkých prodejnách je například stanovená povinnost uvádět na cenovkách přepočet na kilogramové ceny," radí Walter.
Dalším orientačním bodem je takzvaná garantovaná čistá váha, kterou signalizuje malé tiskací písmeno "e" vedle informace o gramáži výrobku.
Levnější nemusí být skutečně levnější
Tyto údaje by měli spotřebitelé bedlivě sledovat. Pokud by se totiž při nákupech řídili pouze cenou, nemusí se jim to vyplatit.
Je totiž logické, že pokud je vedle sebe v regálu obchodníka 55gramové a 60gramové balení kávy, které je opticky stejně velké, pak je cena méně hmotného balení nižší. Jenže v přepočtu na kilogramové ceny může nakonec vyjít "levnější" výrobek dráž.
Uvolnění pravidel pro balení potravin nicméně může mít i opačný efekt než rozšíření prostoru pro možné klamání spotřebitele.
"Někteří výrobci mohou jít cestou co nejmenších obalů na co největší gramáž zboží. Vzniká tak větší prostor například pro takzvaná rodinná balení výrobků," míní Walter z Nestlé, který je také legislativním specialistou Potravinářské komory.
"Je totiž prokázáno, že třeba půl kilogramu jogurtu v rodinném balení, tedy v jednom kelímku, se spotřebuje rychleji než čtyři kusy téhož jogurtu v balení po 125 gramech," dodává.
Menší obaly jsou navíc ekologické, náklady na jejich likvidaci jsou při menších rozměrech nižší.
Nebezpečí je více
Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka představují pro spotřebitele větší rizika než velikost obalů potravin skryté marketingové a jiné manipulace, které zákazník nemůže odhalit.
Jako příklad z nedávné doby uvádí Camplík z Polska dovážené "třičtvrtětučné máslo", které neobsahovalo ani přibližné množství tuku deklarované na obalu.
Využívání velkých obalů na malé gramáže potravin považuje prezident potravinářů za akt klamání spotřebitele. Na tuto manipulaci ale podle jeho názoru přijdou zákazníci sami a příště si již takový výrobek nekoupí.
"Solidní firma, která se pozná i podle toho, že se nestydí uvádět svůj název na obalech výrobků, navíc takové praktiky nepoužívá," konstatuje Camplík.
Autor je spolupracovníkem redakce
