Podle místních zákonů totiž hlavnímu akcionáři stačí mít více než devadesát procent akcí a může provést takzvaný squeeze-out, neboli vykoupit zbylý podíl od minoritních akcionářů, kteří ho musí prodat.
A tato situace nastala, protože KBC získala 7,6 procent od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. KBC uplatnila opční právo na nákup 381 tisíc akcií ČSOB, které jí dává smlouva z dob privatizace ČSOB v roce 1999.
Drží tak nyní 97,5 procenta a nic nebrání tomu, aby získala i zbylou část a ovládla stoprocentně český bankovní ústav.
Znalci promluví
KBC na doporučení znalců stanoví odpovídající cenu akcií ČSOB a začátkem příštího roku je odkoupí. Posílení vlivu v české bance je podle KBC v souladu s plánem expanze v oblasti střední a východní Evropy. Banka se chce snažit o posílení pozice jednoho z největších investorů v regionu.
Celý proces vyvlastnění ale v Česku provází nesrovnalosti a soudní žaloby. Právě znalecké odhady jsou často problémem.
Zákon o vyvlastnění minoritních akcionářů byl schválen v polovině loňského roku. Od té chvíle se strhla lavina s vyvlastňováním. Doteď svého "práva" využilo asi 246 společností.
S průběhem vyvlastnění a s cenou, kterou za své akcie dostali, ale nesouhlasí řada drobných investorů. Například senátor Josef Novotný mluví o tom, že se jako starosta města Bystřice nad Pernštejnem setkal, podle svých slov, s nezákonným postupem firmy E.ON.
"Na valné hromadě na jaře loňského roku firma E.ON převedla minoritní akcionáře do firmy E.ON Česká republika, která byla pouze poradenskou společností. Sama si pak ponechala firmy Energetika a Distribuce," uvádí senátor Novotný.
"Za naše akcie nám pak nabídli 3600 korun. Podle nezávislého posudku, který jsme si nechali zpracovat, by se ona částka měla pohybovat nad deseti tisíci," doplňuje Novotný. Dodává ještě, že na firmu podal jménem města žalobu, která zpochybňuje již první krok, kterým bylo rozdělení akcionářů do různých firem.
Akcie zpět
Nyní o samotném zákonu rozhoduje Ústavní soud. Některé jeho paragrafy totiž mohou být protiústavní. Verdikt by měl soud vynést začátkem ledna.
Drobní akcionáři se v případě, že by Ústavní soud sporné paragrafy zrušil, chtějí domoci svých práv i v případech, kde už k vytěsnění došlo.
"S tím jak bychom chtěli situaci změnit, musíme počkat na to, jak bude znít rozhodnutí soudu," uvedl pro deník Aktuálně.cz Karel Staněk ze Sdružení malých akcionářů.
