Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu ekonomiky zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí. Před rokem ve třetím čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil meziročně o 5,2 procenta, mezičtvrtletní růst byl stejně jako loni na 0,6 procenta.
"V porovnání s Polskem, Maďarskem a Slovenskem byl český hospodářský růst skromnější. Nicméně podíváme-li se na nepříznivou situaci, která vládla ve třetím čtvrtletí v Německu, hodnotíme výkon domácí ekonomiky jako relativně slušný," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Za celý loňský rok očekává růst HDP o 2,8 procenta. "V letošním roce by domácí ekonomika měla mírně zpomalit na 2,7 procenta," dodal Zeisel.
Příčinou očekávaného loňského zpomalení růstu české ekonomiky z 4,5 procenta v roce 2017 je podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vysoká srovnávací základna, skutečnost, že česká ekonomika operuje nad svými možnostmi, a slabší hospodářský růst v eurozóně.
S ekonomikami sousedních států srovnával české HDP i Michal Špaček,
portfolio manažer NN Investment Partners. Podle něj je meziroční nárůst sice vyšší než v Německu (kde HDP vzrostl o 1,1 procenta), ale nižší než u ostatních sousedů - v Rakousku (2,6 procenta), v Polsku (5,1 procenta), v Maďarsku (4,9 procenta) i na Slovensku (4,6 procenta).
"Protože jádro eurozóny patrně sláblo i v posledním čtvrtletí, obáváme se, že v tento okamžik všeobecně očekávaný tříprocentní růst české ekonomiky (pro celý rok 2018) je příliš optimistický a skutečná čísla budou ještě nižší," odhaduje Špaček.
U nefinančních podniků podle ČSÚ pokračoval růst mzdových nákladů. Stouply meziročně o 8,5 procenta. Míra zisku firem byla ve třetím čtvrtletí 46,8 procenta, o desetinu procentního bodu nižší než v předchozím čtvrtletí a o 2,9 bodu nižší než před rokem. Míra investic proti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,3 procentního bodu na 29 procent. Meziročně vzrostla o procentní bod.
Úhrn příjmů domácností na obyvatele vzrostl ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 1,4 procenta, meziročně o 2,8 procenta. "Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření byl 26 442 korun," uvedl ČSÚ. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání stoupl mezičtvrtletně o procento a meziročně o 6,1 procenta na 32 439 korun.
Spotřeba na obyvatele se zvýšila mezičtvrtletně o 1,6 procenta, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 2,2 procenta. "Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla nižší míra úspor, mezičtvrtletně klesla o 0,2 procentního bodu na 10,1 procenta," napsali statistici.
