Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Podle statistiků byl negativní vývoj HDP způsoben hlavně nižší tvorbou kapitálu a poklesem zahraniční poptávky. "Z pohledu tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 procenta. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Ve zpracovatelském průmyslu klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) o 3,4 procenta, v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství téměř o pět procent. Dařilo se naopak stavebnictví, informačním a komunikačním činnostem a také veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Související

"V" je nereálné, "U" dává naději, "W" děsí. Jaký tvar bude mít křivka současné krize

Na meziročním poklesu hrubého domácího produktu se investiční výdaje podílely odpočtem 1,4 procentního bodu a zahraniční poptávka odpočtem půl procentního bodu. Pozitivně pak přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí. HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Výdaje domácností se proti stejnému čtvrtletí minulého roku nezměnily, proti předchozímu čtvrtletí reálně klesly o dvě procenta. "Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí," uvedl ČSÚ. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily meziročně o 7,1 procenta a mezičtvrtletně o 5,2 procenta.

"Celková zaměstnanost se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila, meziročně klesla o 0,5 procenta," dodali statistici.

Podle analytiků dno ekonomické aktivity nastane v letošním 2. čtvrtletí, kdy pokles ekonomiky podle nich bude pravděpodobně dvouciferný.

V posledním čtvrtletí loňského roku rostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o půl procenta.

Vývoj hrubého domácího produktu (v procentech):

Zdroj: ČSÚ