Unie bude dotace rozdávat dle nového klíče. Vsází na kvalitu, Češi budou mít problém

ČTK ČTK
7. 10. 2019 14:07
Evropská unie bude peníze na špičkovou vědu nebo na velké dopravní stavby stále více rozdělovat na základě soutěže nejlepších projektů, a nikoliv tak, že každá země bude mít předem garantovaný objem peněz. Češi se ovšem soustřeďují hlavně na čerpání dotací, které mají jisté, přicházejí tak o miliardy.
Poslanci Evropského parlamentu první říjnový týden schválili zřízení úřadu evropského veřejného žalobce.
Poslanci Evropského parlamentu první říjnový týden schválili zřízení úřadu evropského veřejného žalobce. | Foto: Reuters

V rozhovoru s Hospodářskými novinami (HN) na to upozornil generální ředitel Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman. Česká vláda tvrdí, že o problému ví.

Kdyby peněz, o které se v unii soutěží, Česko využilo aspoň tak, jak to odpovídá jeho podílu na hrubém domácím produktu EU, dostali by čeští vědci v letech 2014 až 2018 přes pět miliard korun navíc. A na stavbu českých dálnic a silnic šlo získat o tři miliardy korun víc, ukazují data Evropské komise.

Maďaři, Litevci, Estonci, a v některých případech i Rumuni, jsou přitom výrazně úspěšnější než Češi. "Prokazují tak, že i chudší země mohou o peníze úspěšně soutěžit s těmi bohatšími a nemusí se spoléhat jen na dotace," píše list.

"Česko by na to do budoucna mělo klást větší důraz než dosud," míní Koopman. Čeští vědci se podle něj například musí mnohem více zapojovat do společných projektů s těmi nejlepšími evropskými výzkumníky, v tom vyzdvihuje Maďary.

Praha by taky měla být schopná přijít třeba s projekty na stavbu dálnic či železnic, které Česko propojí s ostatními státy EU a nebudou pouze vnitročeské, v tom vynikají Litevci či Rumuni, doplnil.

Vláda tvrdí, že o problému ví. Náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková v pátek v Senátu na konferenci o evropském rozpočtu prohlásila, že naučit se tyto programy lépe využívat je pro Česko klíčové. Podle ní si Praha uvědomuje, že dotací, které má Česko předem jisté, výrazně ubude a Češi budou muset zvládnout soutěžit o peníze s ostatními.

Státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková podotkla, že když už se čeští vědci do soutěže v rámci nějakého mezinárodního projektu zapojí, jsou většinou úspěšní. To pokládá za naději, že do budoucna bude takových českých projektů výrazně víc.

Příkladem, kdy se Češi dokázali dostat k evropským penězům i jinak než prostřednictvím tradičních dotací, je třeba film Nabarvené ptáče. Režiséru Václavu Marhoulovi chybělo 33 milionů korun. Peníze sehnal jen díky půjčce zaručené jedním ze speciálních fondů existujících v rámci společného evropského rozpočtu.

Z víceletého evropského rozpočtu, jenž platí do konce příštího roku, může Česko na dotacích získat 22 miliard eur, tedy přes 560 miliard korun. Těchto peněz určených pro podporu chudších oblastí ale ubude.

V dalším rozpočtu platném od roku 2021 má mít stát k dispozici o více než pětinu méně, navrhuje Evropská komise. A v budoucnu tato částka opět výrazně klesne, pokud bude Česko bohatnout tak, jak se všeobecně předpokládá.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy