Praha - Česká republika je ve světě lídrem v toleranci nadstandardních nákladů na reprezentaci a poskytování osobních darů s cílem získat nebo udržet zakázku. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu EY o podvodech a korupci mezi více než 2700 respondenty z 59 zemí.

Zatímco v ČR je ochotno využít nadstandardní náklady na reprezentaci 63 procent manažerů, ve světě je to 29 procent, v západní Evropě 30 procent a v okolních zemích 31 procent.

Získat zakázku pomocí osobního daru je ochotno 37 procent tuzemských manažerů, celosvětově je to 14 procent. V případě finančních úplatků ovšem podle průzkumu vedou Řekové s 58 procenty. Česká republika je se šesti procenty až ve druhé polovině žebříčku.

Pod nadstandardními službami si lze podle ředitele investigativních služeb EY v ČR Tomáše Kafky představit například pozvání na golf do exotických krajů, kongresovou turistiku, různé pompézní akce a "oblíbené návštěvy u profesionálek, kulantně řečeno".

Výrazně nad světovým průměrem

"Korupce je tak v ČR rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává," řekla šéfka tuzemské pobočky EY Magdaléna Souček. Celkem 69 procent tuzemských respondentů podle ní považuje korupci ve své zemi za rozšířený jev. Globálně je to 39 procent manažerů.

Protikorupční pravidla a etický kodex má v ČR 70 procent firem, podle předchozího průzkumu z roku 2012 to bylo 74 procent firem. Celosvětově má protikorupční pravidla nyní přes 80 procent podniků. "Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti firem," uvedl Kafka.

Navíc 31 procent tuzemských firem nemá zřízenou telefonní linku na oznamování nekalého jednání - takzvaný whistleblowing - zatímco v USA ji má zřízeno 96 procent všech firem.

O úplatek řekli jen dvěma procentům

Zároveň se ale postoj tuzemských manažerů k zavádění protikorupčních opatření podle něj zlepšil. "Celkem 84 procent respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 procentech českých firem jsou stanoveny jasné sankce," uvedl. Problém podle něj bývá nejčastěji u středního managementu, který často postoj vedení firmy pro řadové zaměstnance zkresluje.

Znepokojivý je podle průzkumu fakt, že více než desetina z oslovených tuzemských generálních ředitelů považuje zkreslování údajů v účetní závěrce za ospravedlnitelné, pokud to jejich společnosti pomůže přežít krizi.

Celosvětově je průměr na šesti procentech. "Když si uvědomíme, že právě vrcholový management má velkou šanci obcházet finanční kontroly, jsou výsledky našeho průzkumu týkající se integrity ředitelů varovnou zprávou pro statutární i dozorčí orgány," uvedla Souček.

Se žádostí o úplatek se podle průzkumu setkala dvě procenta manažerů, celosvětově to bylo sedm procent. Nejvíce se s žádostí o úplatek setkávají manažeři v Egyptě, téměř 60 procent. Naopak s žádostí o úplatek se nesetkali manažeři ve Francii, na Slovensku nebo v Argentině.