Poplatek za covid-19 na účtence. V USA podniky kasírují zvlášť, u nás zdražily přímo

Některé podniky v USA si začaly k cenám za své služby připočítávat "covid příplatek". Argumentují pokrytím zvýšených nákladů na dezinfekci a ochranné pomůcky. U nás zatím takovou položku navíc na účtence nenajdeme. Ale lákadlu účtovat si za některé služby výrazně víc než na začátku roku mnozí podnikatelé neodolali. Na správný okamžik ke zdražení pak řada dalších netrpělivě čeká.
Restaurace v USA si začaly účtovat covidový příplatek. Na snímku je účtenka z podniku ve floridském Miami.
Restaurace v USA si začaly účtovat covidový příplatek. Na snímku je účtenka z podniku ve floridském Miami. | Foto: NBC6

"Konečně jsem trefil investici. Moje rezervace chatky na Orlíku na přelomu července a srpna má cenu měsíce na Maledivách a dál roste," napsal na jaře na Facebook novinář Robert Malecký. Popsal tak trefně reakci některých pronajímatelů na ušlé zisky z jara letošního roku kvůli koronavirovým opatřením. 

Zvýšení cen u krátkodobého ubytování potvrzuje Jan Cempírek ze serveru ČeskéUbytování.cz: "Ceny hotelů se zvýšily v průměru o 5,4 procenta, rodinné penziony většinou nezdražovaly, ty větší, s kapacitou pět a více pokojů, zvýšily ceny o 5 až 10 procent. Kempy do toho šláply, zdražily o víc než 10 procent, a to hlavně za příslušenství, tedy za auta, karavany," říká Cempírek.  

Jak upozorňuje Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří, ubytování je komerční věc a lidé si už podle něj mohli zvyknout na to, že komerční věci jsou řízeny nabídkou a poptávkou. "Nikdo se nediví, že ceny klesají, když jsou hotely nebo penziony prázdné, ale všichni se diví, když ceny rostou v době velkého zájmu. Tak prostě funguje komerční svět. Vyplývá z toho jediné: nakupovat včas, v době, kdy jsou ceny nízké," říká Papež.

Spokojení mohou být tak lidé, kteří si ubytování zajistili ještě před pandemií. "Většina pobytů se již objednala před krizí, takže tam ceny zůstaly stejné. Velké zdražení vidíme u nových registrací, kdy si majitelé dobře uvědomují, že většina objektů má kapacity vyprodané a nasazené ceny jsou i o více než padesát procent vyšší, než by byly při nové registraci před krizí," uvádí Karel Kašparec ze serveru e-chalupy.cz. 

I za oběd si připlatíme

Pandemie zvýšila také ceny v restauracích. Průměrná útrata za oběd letos v červnu činila 134,40 koruny, což je o 4,50 koruny více než v únoru. Meziročně jde podle údajů společnosti Edenred o desetiprocentní zvýšení. "Počty návštěv pohostinství se ale ještě nedostaly na úroveň před koronavirovou krizí, v červnu se šlo naobědvat o 18 procent méně lidí než před rokem. Ztráty restaurací budou kvůli chorobě činit kolem 25 miliard korun," říká Jakub Ryba z Edenredu. 

Důvodem růstu jsou podle něj hlavně vyšší ceny jídel a rostoucí náklady na suroviny. "Část restaurací se však zvýšením cen může také snažit dohnat koronavirové ztráty," míní Jakub Ryba.  

Podle Hospodářské komory je určitá forma kompenzování ušlých tržeb kvůli karanténním opatřením přirozenou reakcí zejména u těch oborů, které byly preventivními opatřeními ze strany státu zasaženy nejvíce. Jako příklad uvádí právě restaurace a gastronomické služby obecně.

"Ty měsíce v podstatě stály a řešily a často stále řeší samotnou svoji existenci. Svou roli hraje i poměrně rychlá inflace v Česku, kdy zejména potraviny, a tedy vstupy restaurací, v posledních týdnech výrazně zdražovaly," říká Miroslav Beneš z komory. 

Dodává, že u jakéhokoliv změny cenové politiky firem hraje nicméně velkou roli rovnováha nabídky a poptávky. "Platí totiž, že i zákazníci, tedy konzumenti jakýchkoliv služeb, jsou po pandemii cenově mnohem senzitivnější. Například restaurace tedy nemohou s nárůstem cen překročit určitou mez, která by zákazníky odradila od návštěvy," upozorňuje Beneš. 

Pozitiva a negativa zvyšování cen

Podle marketingového odborníka Roberta Němce je třeba zvyšovat ceny opatrně. "Výmluvy, že na jaře bylo zavřeno a že se musí dezinfikovat, mají jen ospravedlnit zvýšení ceny v očích zákazníků. Pokud ale existuje po nějakém produktu, službě, zvýšená poptávka, měl by každý podnik okamžitě testovat, zdali je možné zvýšit ceny, a tím zisk. Proč nezvýšit ceny, když přesně o tom je elasticita svobodného trhu," říká Němec. 

Zároveň upozorňuje i na negativa prudkých změn cen. "Pokud se pro zvýšení nebo snížení rozhodne výrazná část trhu, spustí se lavinovitý efekt a zdražují nebo snižují skoro všichni. To má pak dopad i na zákazníky. Ti začnou považovat zvýšené ceny za nový standard. To může být i nevýhoda. Pokud se zákazníci naučí, že produkt je drahý, jakmile zvýšená poptávka opadne, mnoho z těch, kteří si jej mohli i nemohli dovolit v době zvýšené ceny, o něj nebudou mít zájem, protože jsou naučeni na zvýšenou cenu. Tu ale již neakceptují. Proto je pro firmy tak důležité stále komunikovat hodnotu a cenu," vysvětluje Němec. 

Doplňuje, že zvýšené ceny zároveň regulují poptávku. "Při původních cenách a poptávce by mohl být produktu nedostatek. Pokud je na nějakém hradě příliš návštěvníků, zvýšíte vstupné. Mnoho návštěvníků tak zůstane doma a odpadnou fronty a tlačenice na hradě," dodává marketingový specialista. 

Podle něj je ale lepší zvolit příplatek k původní ceně než zvýšit celkovou cenu. Tedy americký model "covid příplatku" je podle něj pro zákazníky přijatelnější. "Výzkumy opakovaně ukázaly, že je zákazník schopen snáze akceptovat základní cenu plus příplatek než vysokou cenu. Příplatek ještě navíc vypadá takřka humanitárně, takže jej zákazník snáze toleruje," dodává Němec. 

Web Podnikatel.cz na základě zpráv o covid příplatku oslovil české podnikatele, zda o takové formě zdražení uvažují. Z průzkumu vyplynulo, že 65 procent respondentů si myslí, že speciální příplatek by se zavádět neměl. Jen desetina si myslí, že by se covid příplatek účtovat měl. 

Pokud si někteří provozovatelé ubytování našponovali ceny, aby si vynahradili ušlé zisky, mohou zřejmě začít ceny zase snižovat. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž přichází s návrhem kompenzace. "Podnikatelům přispěje na každý pokoj podle úrovně ubytování částku v rozmezí 100 Kč až 330 Kč, a to po dobu, kdy musela být zařízení uzavřena z důvodu vládních nařízení. Spuštění výzvy se očekává v průběhu srpna," uvádí společnost KPMG.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Prezident Zeman se setkal s ministryní spravedlnosti Benešovou na informativní schůzce

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Na Twitteru to bez dalších podrobností uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj o setkání požádala ministryně. Benešová, která Zemanovi dlouhodobě radí v otázkách justice, uvedla, že šlo o pravidelnou informativní schůzku.

"Byla jsem poslední z členek vlády po Aleně Schillerové, Kláře Dostálové a Janě Maláčové. Témata, která jsme probírali: systemizace justice, digitalizace justice a nová jmenovací etapa soudců, která se uskuteční 19. května 2021," napsala Benešová.

Benešová s prezidentem shodně veřejně prohlásili, že ve vrbětické kauze existuje více verzí než ta, která pracuje se zapojením ruských agentů tajné vojenské služby GRU. Zeman v televizním projevu hovořil o dvou verzích, podle Benešové jich je ještě více. Toto ale odmítl jak Babiš, tak i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Babiš následně navštívil prezidenta v Lánech a novinářům řekl, že Zemanovi vysvětloval, že vyšetřovací verze je skutečně jen jedna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy