Praha - Centrální nákup státu po čtyřech letech od spuštění nefunguje a nepřináší očekávané úspory. Téměř nikdo také nevyužívá nástroj pro sběr požadavků z celé státní správy. Nevyhovuje požadavkům zadavatelů. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017. Ministerstvo financí trvá na tom, že jím zvolený postup je hospodárný, účelný a efektivní.
Centrální nákupy státu prosadil před čtyřmi lety jako ministr financí současný premiér Andrej Babiš (ANO). Sliboval si od něj výraznou úsporu provozních nákladů státu. Nákupy by se měly podle plánů vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun. To odpovídá zhruba pětině provozních výdajů úřadů a téměř procentu objemu výdajů státního rozpočtu. Po roce 2020 by měl projekt přejít ze zkušebního do běžného provozu.
V současné době jsou používány dva systémy. Přes jeden z nich nakupují ministerstva pro sebe a organizace, které pod ně spadají. Předpokládalo se, že jeho prostřednictvím budou ročně zadávány zakázky za více než 45 miliard korun. V roce 2016 to však bylo 8,2 miliardy korun, přes polovinu z toho tvořily zakázky ministerstva vnitra. Takzvaný Centrální nákup státu pak mají ministerstva financí a vnitra využívat k nákupům pro celou státní správu.
Používání Centrálního nákupu státu je dobrovolné. Za dobu jeho fungování v něm byla zadána jen zakázka na nákup kancelářského papíru za 118 milionů korun. Z té se do konce roku 2017 vyčerpalo 40 procent. "Některé resorty dál nakupovaly kancelářský papír od svých dřívějších dodavatelů, protože byl levnější než papír získaný v soutěži přes Centrální nákup státu," uvedl NKÚ.
Vláda předpokládala, že centralizované zadávání přinese výrazné úspory, sníží administrativu a zefektivní nákupy. Úspory jsou však podle kontrolorů zkreslené, jiné přínosy se nesledují. Například centralizovaný nákup softwarových produktů je podle NKÚ efektivnější. "Je totiž rychlý, jednoduchý a umožňuje využít odbornou podporu centrálního zadavatele, kterým je ministerstvo vnitra," uvedl úřad.
Technickou podporu pro sběr požadavků z celé státní správy měl poskytovat Národní elektronický nástroj (NEN). Od jeho spuštění v roce 2014 ho ale podle NKÚ téměř nikdo nevyužívá, protože nefunguje tak, jak požadují centrální zadavatelé.
Jeho využití lze vyhodnotit podle údajů o zakázkách uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. "Ministerstvo pro místní rozvoj ale nemá k dispozici údaje z věstníku v rozsahu a struktuře, které by umožňovaly takové vyhodnocení provést. A to i přesto, že je MMR správcem informačního systému, jehož je Věstník veřejných zakázek součástí," upozornili kontroloři. Ministerstvo je tak prý závislé na dodavateli systému a za získání takových údajů by mu muselo zaplatit.
Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci uvedlo, že ve věstníku jsou uveřejňovány informace ve standardních formulářích vycházejících z nařízení Evropské komise. MMR je muselo zavést do věstníku bez úprav či doplnění. Podobu formulářů schválila i vyhláška legislativní rady vlády. "NKÚ navíc v meziresortním připomínkovém řízení nevznesl žádný požadavek na rozšíření či doplnění dat," sdělil mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Podle něj není pravda, že je MMR závislé na dodavateli systému věstníku či Informačního systému o veřejných zakázkách. "Věstník obsahuje pouze ta data, která primárně využívají dodavatelé, kteří hledají obchodní příležitosti ve vyhlášených veřejných zakázkách," dodal mluvčí.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla, že pro státní úřady již platí povinné využívání NEN. "Díky tomu očekáváme, že začnou daleko více používat i aplikaci pro centrální nákupy a tím ušetří," sdělila. Nyní MMR ve spolupráci s ministerstvy financí a vnitra aktualizuje požadavky, aby byla aplikace pro zadavatele komfortnější.
Podle srpnového hodnocení ministerstva financí stát v rámci centrálních nákupů v uplynulých dvou letech nakoupil zboží a služby za 4,6 miliardy korun. Proti původním původním ceníkovým cenám tak prý ušetřil za oba roky 1,9 miliardy korun.
