Česká koruna v bezprostřední reakci na rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb o 1,25 procentního bodu posílila k euru z 25,50 na 25,40 Kč/EUR.
Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.
"Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání.
Centrální banka zároveň výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.
Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na tiskové konferenci po jednání rady guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že nové prognóze ČNB odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s prognózou.
Dnešní krok ČNB má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. "Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky," uvedl Rusnok.
Utahování měnové politiky bylo podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho namístě. "ČNB sice neovlivní ceny energií a dalších komodit, které momentálně strmě rostou, ale brání jejich přelití do inflačních očekávání. Jen pokud se udrží inflační očekávání stabilní, tak dojde k návratu inflace na normální úrovně po opadnutí excesivních cen komodit," uvedl.
Podle něj bude ČNB v utahování měnové politiky pokračovat. "Ale již by proti inflaci nemusela "střílet bazukou" tak jako dnes," dodal.
Co jsou sazby ČNB a jak ovlivňují cenu peněz
- Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Kromě těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.
- Pro oba případy obchodů - tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) - stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25, poté klesala až na 0,25 v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala.
- Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do loňského února rostla až na 1,25, následně klesala až na 0,05 loni v březnu, letos 1. října vzrostla na 0,50 a nyní ji ČNB zvýšila.
- Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 a po poklesu až na 1,00 loni v květnu opět rostla.
- Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.
- To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017.
- Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.
- PRIBOR je nejnižší pro jednodenní obchody, s prodlužujícím se trváním obchodu roste.
