Cena kryptoměny bitcoin poprvé překonala hranici 20 000 dolarů

ČTK ČTK
16. 12. 2020 15:53
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin ve středu poprvé překonala hranici 20 000 dolarů (zhruba 430 000 Kč). Od začátku roku si připisuje více než 170 procent. Podle údajů burzy CoinDesk cena odpoledne vystoupila až na 20 817,80 USD.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bitcoin letos těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů, které láká jeho potenciál k dosažení rychlých zisků. K růstu ceny bitcoinu přispívá rovněž jeho údajná odolnost vůči inflaci a očekávání, že se tato měna stane běžně používaným platebním prostředkem.

"Pozornost se nyní přesouvá k dalšímu kulatému číslu 30 000 USD," uvedl podle agentury Bloomberg Antoni Trenchev z kryptoměnové společnosti Nexo. "Je to pro bitcoin začátek nové kapitoly," dodal.

Bitcoin je podle ředitele největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com Martina Stránského stále více chápán jako digitální zlato, tedy alternativní investiční aktivum, které není závislé na vývoji kapitálových trhů.

"Letošní zhodnocení je navíc v přímém kontrastu se snižováním úrokových sazeb u bank i nižším úročením dluhopisů. V druhé polovině roku jsme zaregistrovali nárůst poptávky až o 30 procent. Je pouze otázkou, kde nejznámější kryptoměna nalezne novou rovnovážnou úroveň," uvedl Stránský.

V březnu dosáhl bitcoin svého letošního minima, když se obchodoval za méně než 4000 USD. Kdo jej v té době koupil, nyní by ho prodal za pětinásobek.

"Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank, která vyvolává obavy ze znehodnocení konvenčních úspor a peněz jako takových," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Češi letos v prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. Je to zhruba o 20 procent více než ve stejném období loni. Právě bitcoin odstartoval masový zájem o svět virtuálním měn. Vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny můžou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy