reklama
 
 

Čeká nás prudké zdražování? A kdy ČNB ukončí intervence? Ekonom odpovídal na dotazy čtenářů

Aktualizováno 9. 12. 2016 17:01
Inflace byla v listopadu nejvyšší za tři a půl roku. Přiblížil se tak konec intervencí. Na detaily jste se v online rozhovoru ptali ekonoma Viktora Zeisela.

Online rozhovor – Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu meziročně o 1,5 procenta, což je nejvíce od června 2013. Inflaci vzhůru táhnou hlavně dražší potraviny a pohonné hmoty, které před rokem výrazně srážela rekordně nízká cena ropy. Projevilo se také zvyšování cen v restauracích (o 2,5 %), které nejspíš souvisí s prosincovým startem elektronické evidence tržeb.

Čeká nás v příštích měsících další výrazný růst cen? Jaký vliv na ceny bude mít vánoční nákupní horečka? A kdy se dostaneme na dvě procenta, kde inflaci chce mít Česká národní banka? Ukončí pak centrální banka intervence? Jak výrazně může po ukončení intervencí posílit koruna?

Na tyto a další dotazy odpovídal v online rozhovoru Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky. Předpokládá, že ČNB ukončí intervence ve druhém čtvrtletí příštího roku. "Inflace rychle stoupá a centrální banka tak nebude mít na co čekat. Zajímavé rozhodně bude květnové zasedání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu inflačního a ekonomického vývoje," napsal Zeisel čtenářům.

Proč ceny začaly výrazně růst? Ekonom odpovídal

Viktor Zeisel odpovídal čtenářům Aktuálně.cz

? Pigi - 9. 12. 2016 13:22 Proč u nás nemůžeme zvýšit skokově platy i některé ceny 2-3x abychom se srovnali s AT nabo DE ?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobré odpoledne,
bohužel nám chybí německá a rakouská produktivita, a proto nemůžeme mít německé mzdy. Neznamená to ale, že by Češi méně pracovali. V Česku je ale třeba méně kapitálu než v Německu a Rakousku. Organizace práce je jiná. A jiná je rozhodně i infrastruktura. Pro nárůst platů je důležité budovat odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Pomoci by mohly investice do výzkumu a vývoje. Kdybychom platy skokově zvedli, zboží z České republiky by se stalo nekonkurenceschopné. Náklady by byly takové, že by v zahraničí české zboží nikdo nekoupil.

? Lauda - 9. 12. 2016 13:24 Stoupne cena českých akcií když bude kurz např. 25 Kč ???

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobré odpoledne,
z titulu posílení kurzu cena akcií na české burze nevzroste. Naopak pro většinu firem to může být spíše špatná zpráva. Zisky exportních odvětví by dokonce mohly trochu klesnout. Ale nebude se pravděpodobně jednat o velké výkyvy.

? Bill - 9. 12. 2016 13:27 Proč je např. cena másla v ČR nyní pomalu nejdražší v celé historii, když Evropa neví co dělat s přebytky mléka?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
nejsem odborník na cenotvorbu másla. Nicméně při pohledu do statistik je vidět, že cena másla v říjnu opravdu výrazně vzrostla stejně jako ceny dalších potravin. Nicméně na začátku roku 2014 bylo máslo ještě o něco dražší. Prodejci i výrobci másla musí platit zaměstnance a jejich mzdy se postupně zvyšují. Mají také náklady na dopravu a prodejny platí nájem. Když tyto položky zdražují, nedá se očekávat, že máslo bude výrazně levnější.

? Petr - 9. 12. 2016 13:33 Kdo zaplatí ztrátu ČNB až začne prodávat Eura za kurz dejme tomu 25,00 kč

Děkuji

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
případná ztráta zůstane pouze účetní a nikdo ji reálně platit nebude. Vstoupíme-li jednou do eurozóny, můžeme tak po vzoru Slovenska učinit i se záporným kapitálem centrální banky.

? Adam Smith - 9. 12. 2016 13:33 Dobry den,

zajímalo by me co si myslíte o monetární politice prováděnou CNB?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
myslím, že ČNB se snaží plnit svůj mandát dosahovat cenové stability. Ta je (nejenom v Česku, ale i v dalších rozvinutých zemích) reprezentována 2% inflačním cílem. Z tohoto pohledu nemám velký důvod ČNB kritizovat. Drobná kritika může mířit na komunikaci centrální banky, která občas bývá nejednotná. Velká zkouška však národní banku čeká při opouštění kurzového závazku.

? Jiří Volka - 9. 12. 2016 13:33 Tak jo, ČNB se podařilo dostat inflaci přibližně tam, kde jí chtěla. Její pohled.
Můj pohled a otázka, všichni zdražují jako o závod, nakoupit dnes a před týdnem to samé je rozdíl desetikorun. ČNB vyhodí 107mld kvůli exportu jenom za měsíc ,další miliardy vyhodí ČEBza podporu exportu. Je nás deset milionů, máme 10 procent účedníků, co se dosud nezakázalo se s určitosté zakáže. Odpovězte mi na jedinou otázku, byly intervence nutné?
Musely trvat tak dlouho? Nebude finální výsledek katastrofou?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
jestliže ČNB chtěla zabránit dalšímu snižování cen a vyhnout se riziku deflační spirály, tak intervence nutné byly. Já se domnívám, že ekonomika by fungovala i bez nich. Nicméně se zdá, že českému hospodářství znehodnocení měny skutečně pomohlo. Intervence ČNB se se ztrátou ČEBu srovnávat nedají. ČNB za koruny, které si vytvoří, nakupuje eura. Nevyhazuje je tedy. V případě, že koruna po konci režimu kurzového závazku posílí, vznikne národní bance účetní ztráta. Ta ale zůstane pouze účetní a nikdo ji platit nebude.

? Martin Šulc - 9. 12. 2016 13:34 Jaký vliv by případný růst inflace měl na ceny nemovitostí, které poslední dobou tolik rostou?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
to spojení funguje spíš opačným směrem. Růst cen nemovitostí zvyšuje inflaci skrze zvyšující se nájmy. Spotřebitelské ceny nemají na ceny nemovitostí vliv.

? vlada - 9. 12. 2016 13:36 Dobry den, proc si kazdy stat nepomůže devalvaci měny a tim si tzv. Pomuze vlastni ekonomoce tak jako my... a kam by to az vlastne teoreticky doslo , kdyby to delal cely svet??? Pripada mi to jako řízeny podvod... diky za odpověď.

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
znehodnocení měny není lék na všechny problémy. Česká republika je malá otevřená a proexportně orientovaná ekonomika. Změny kurzu tak mají na její vývoj velký vliv. Znehodnocení měny přináší inflaci, protože dovážené zboží stojí více. S inflací mají některé státy problémy. Příkladem můžou v současnosti být Rusko a Brazílie. Navíc scénář, který popisujete, představuje měnovou válku. Ta by v důsledku nevyhovovala nikomu. Nad tím, aby státy svou měnu neznehodnocovaly jen pro zvýšení konkurenceschopnosti, dohlíží Světová obchodní organizace.

? luboš - 9. 12. 2016 13:56 "Inflace je skryta v akciových trzích". Co Vy na to ?!

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
to může být částečně pravda ve Spojených státech nebo třeba v Japonsku. Pro Česko to jistě neplatí. Regulace akciových trhů spadá pod finanční dohled, a ačkoliv se dohled s měnovou politikou prolíná, většina centrálních bank dohled nad trhy a měnovou politiku odděluje.

? Pavel - 9. 12. 2016 14:00 Proč ČNB namísto prodeje draze nakoupených Eur se ztrátou raději za tyto prostředky z "proexportní daně" neskoupí státní dluh? Prudké snížení devizových rezerv by mohlo přirozeně působit proti posilování koruny a obyvatelstvo by za své strádání alespoň něco mělo jako protihodnotu.

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
měnová politiky vždy přerozděluje. Snižování úroků pomáhá dlužníkům a škodí věřitelům. Znehodnocení měny pomohlo exportérům a postihlo importéry. Nicméně vše napovídá tomu, že kurzový závazek pomohl ekonomice jako celku. Většina lidí kvůli němu netrpí. Nezaměstnanost je na rekordních minimech a mzdový růst meziročně dosahuje v průměru 4,5 %. Navíc nižší mzdy rostou rychleji. Nákup dluhopisů je jednou z variant, jak do ekonomiky vlít peníze. Pro Česko však není vhodný. Úroky jsou už tak nízké, že i za státní dluhopis s šestiletou splatností má záporný výnos.

? luboš - 9. 12. 2016 14:00 Místo aby se podporovala spotřeba, tak se bankéři snaží podpořit investiční produkty, na kterých vydělávají zahraniční vlastníci. Co vy na to ?!

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
úroky na spotřebitelské úvěry jsou na historicky nejnižších hodnotách. I banky tak podporují růst spotřeby. Nevím, jaké investiční produkty máte na mysli. Tady byste musel být konkrétnější. V dnešním prostředí banky ale nemůžou nabízet vyšší úroky na běžných či termínovaných účtech. Pro ty, co chtějí dosáhnout na vyšší zhodnocení, tady pak jsou jiné produkty, jako například nákup akcií či rizikovější dluhopisů. Takové produkty jsou však spojeny s větším rizikem.

? Jirka Zelinka - 9. 12. 2016 14:04 Bude režim intervencí ČNB ukončen stejně překvapivě jako byl zahájen ?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,

ČNB se dušuje, že ukončení závazku bude transparentní. Znamená to, že trhy, tedy hlavně my analytici, bychom exit měli očekávat a tuto zprávu sdělovat dál. Na druhou stranu ani kurzový závazek nepřišel jako blesk z čistého nebe. Předtím než ho ČNB zavedla, tak o něm poměrně dlouho mluvila.

? Eva - 9. 12. 2016 14:06 Dobrý den,
mám už delší dobu pocit, že je u nás ve srovnání s jinými zeměmi de facto všechno vzhůru nohama. Zatímco v jiných zemích EU v minulých měsících prudce zlevnil plyn, u nás je po Portugalsku hned druhý nejdražší, máme jedny z nejdražších potravin a služeb, jedno z nejvyšších daňových zatížení v Evropě a k tomu (až na výjimky) mizerné platy a 60% obyvatel dokonce tak mizerné, že nedosáhnou ani na průměrnou mzdu. Neustále se tady vymýšlejí jen nové poplatky za kdejakou hloupost a ty stávající se zvedají. Na světových trzích se zvedne cena ropy a ejhle, tady se už zdražují pohonné hmoty, přitom k nám ta zdražená ropa putuje bůhví jak dlouho. A to nemluvím o nehorázných maržích nejrůznějších obchodních řetězců a podobně. Připadá Vám tohle normální? A kam až to půjde? Nikdo z nás přece nemá ve sklepě soukromou tiskárnu na peníze!

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,

Váš dotaz toho obsahuje skutečně hodně. Začnu u toho nejjednoduššího. To, že většina lidí nedosáhne na průměrnou mzdy je běžný jev snad ve všech zemích. Naopak Česko je poměrně rovnostářské. Plyn není druhý nejdražší absolutně, ale v paritě kupní síly. Srovnává se tedy s příjmy obyvatelstva. Plyn v absolutním vyjádření je u nás stále levnější, než je průměrná cena v EU. Ropa skutečně hraje roli v ceně pohonných hmot a distributoři ji nakupují na světových trzích. Ceny se budou zvedat, ale průměrné mzdy by se nadále měly zvedat rychleji.

? David Listerton-Smythe - 9. 12. 2016 14:09 Dobrý den,

očekáváte, že ČNB svou oznámenou strategii (skončit s intervenční politikou po 2Q/2017) dodrží? Může ČNB říct přesné datum a k tomu datu to pak opustit? Zvolil byste tuto strategii, být v Rusnokových botách?

Děkuji

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,
nechtěl bych teď být v Rusnokových botách. Domníváme se, že ČNB své slovo dodrží. Přesné datum nám ale určitě neřekne a takovou strategii bych panu guvernérovi rozhodně nedoporučil. Nicméně podmínky, za kterých ČNB kurz opustí, známe. Podle nás budou splněny již ve druhém čtvrtletí roku. Konec kurzového závazku bude pro ČNB velmi obtížné období.

? Eva - 9. 12. 2016 14:13 Dobrý den,
kdy předpokládáte, že ČR přijme euro, jestli vůbec a pokud ano, na čem se to odrazí nejdříve - ceny, platy,...myslíte, že pak nebude probíhat stálé zdražování, ale ceny se vyrovnají alespoň ve srovnání s tím, jak balancují dnes?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,

Česko se k přijetí eura zavázalo a já předpokládám, že to jednou přijde. Zkušenosti v jiných zemích ukazují na mírný nárůst cen po zavedení eura. Osobně se domnívám, že přijetí eura podpoří další ekonomický růst a tím se projeví i v růstu mezd.

? Horáčková S. - 9. 12. 2016 14:17 Dobrý den, zajímalo by mě, kdy si myslíte, že centrální banka ukončí intervence

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,

myslím, že to bude již ve druhém čtvrtletí příštího roku. Inflace rychle stoupá a ČNB tak nebude mít na co čekat. Zajímavé rozhodně bude květnové zasedání centrální banky, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu inflačního a ekonomického vývoje.

? Hanče - 9. 12. 2016 14:17 Proč ceny začaly skokově růst? A proč tak skokově nerostou i důchody?

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,

cenová hladina skokově neroste. Růst sice není vyvážený a některé položky rostou rychleji. Ceny v listoapdu byly o 0,3 % vyšší než v říjnu a o 1,5 % vyšší než před rokem, takže je vidět, že se jedná spíše o návart k normálu. Rostou i důchody, ale rozumím, že v poměru k průměrné mzdě jsou stále nízké.

? Igor - 9. 12. 2016 14:24 Dobrý den! Smysl intervencí ČNB jsem pochopil tak, že cca 95% lidí dotuje exportní firmy, aby tyto firmy měli ještě větší zisky. Tím pádem 95% lidí chudne a zvětšuje se propast mezi chudými a bohatými. Kurz Kč vůči ostatní měně není dle trhu, ale direktivně nařízen. Patří toto do demokratických zemí a nebo patříme mezi totalitní země? Jak se může proti tomuto nařízení ČNB bránit občan? Radu ČNB navrhuje a odvolává prezident republiky, může tedy doopravdy Miloš Zeman odvolat tuto radu? Děkuji.

Viktor Zeisel Viktor Zeisel: Dobrý den,

intervence skutečně pomohly exportérům. Ti pak byli schopni zvýšit mzdy svým pracovníků. Jak jsme psal letos ve třetím čtvrtletí mzdy vzrostly o 4,5 % meziročně. Tito zaměstnanci pak dále utrácela za jiné zboží a služby a pomáhali tak i těm mimo exportní průmysl. Pomohla si nakonec celá ekonomika. Český kurz není úplně direktivně stanoven, existuje zde pouze dolní hranice na 27 korunách proti euru. Mnoho centrálních bank v různých zemích na devizovém trhu intervenuje. Podobný režim jako ČNB donedávna držela i švýcarská centrální banka. Občan se může bránit těžko. Prezident skutečně jmenuje nové členy bankovní rady, ale odvolávat je nemůže. Nicméně tři ze sedmi členů bankovní rady byli jmenováni prezidentem Zemanem a další dva jmenuje v únoru.

Děkuji všem za dotazy a je mi líto, že jsem nestihnul odpovědět na všechny. Přeji krásný víkend.

Viktor Zeisel

autor: Jiří Hovorka | 9. 12. 2016 13:12

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama