Aktuální zimní sezona začala na sjezdovkách českých hor slibně, skiareály mohly už na přelomu loňského listopadu a prosince zažehnout sněžná děla a spustit první vleky. Nápor o svátcích se ale nekonal, protože přišla silná obleva. Přestože na začátku ledna opět uhodily mrazy, zkušenosti z posledních let ukazují, že sněhu bude nejspíš po zbytek zimy padat poskrovnu. V posledních deseti letech překonala průměrná teplota vzduchu za lyžařskou sezonu devětkrát dlouhodobý průměr, a přírodního sněhu tak ubývá. 

Lyžování se tak přesouvá do stále vyšších poloh, kde je větší pravděpodobnost, že skiresorty díky spolehlivějším sněhovým podmínkám přilákají turisty. To zde šponuje ceny nemovitostí, které jsou mnohde dražší než v Praze. Ve srovnání s metropolí byla podle analýzy poradenské firmy Deloitte loni cena za metr čtvereční vyšší v deseti lyžařských střediscích jako Pec pod Sněžkou, Boží Dar nebo Bedřichov. Úplně nejdražší je Špindlerův Mlýn, kde průměrná cena dosáhla téměř 190 tisíc korun, což je o polovinu více, než kolik stojí byt v Praze.

Petr Hána, ředitel oddělení stavebnictví a nemovitostí poradenské firmy Deloitte, předpokládá, že byty a domy na českých horách se budou zdražovat i nadále. A dodává, že ani krize na trhu nemá na rozdíl od bydlení ve větších městech či obcích na ceny horských apartmánů příliš vliv.

Podle Ondřeje Špačka z poradenské společnosti Kreia Group rostou i ceny v obcích okolo horských středisek a skiareálů, kde se začínají budovat vcelku rozsáhlé rezidenční projekty, jako například ve Svobodě nad Úpou nebo v Horním Maršově. Lidé, kteří ale nemají tolik peněz a chtějí jezdit častěji do hor nebo tu trávit i větší část roku, pak investují mnohdy do bydlení v podhorských městech jako Jilemnice, Vrchlabí nebo Tanvald.

V Alpách jako v Krkonoších

Obdobný trend je přitom patrný i ve světě. Podle analýzy realitní poradenské firmy Knight Frank se 72 procent kupujících rozhoduje podle toho, jak jsou zimní střediska "lyžařsky" odolná vůči klimatickým změnám.

Z žebříčku společnosti Savills vyplývá, že nejdražší horské nemovitosti jsou právě ve výše položených lokalitách s nízkými teplotami, většími sněhovými srážkami, stabilnějším klimatem a dlouhou lyžařskou sezonou.

V tomto žebříčku "odolnosti" vede americký Aspen, který je zároveň nejdražším horským střediskem podle cen nemovitostí. Druhé nejdražší je francouzské Val d’Isère, jež má čtvrté nejlepší klimatické podmínky pro lyžování.

Do popředí se ale podle studie Savills dostává také další faktor, který tlačí na růst cen nemovitostí - možnost celoročního využití lokality pro různé sporty včetně letních a s tím široká nabídka kulturních aktivit, wellness, nakupování, restaurací, škol a další občanské vybavenosti. Lokality, které se tomu dokážou přizpůsobit, nalákají turisty i zájemce o pořízení nemovitosti, přestože nejsou v takové nadmořské výšce. Příkladem je švýcarský Verbier s okolními vrcholky v relativně nízké výšce 2500 metrů nad mořem, který je třetím nejdražším resortem realitního žebříčku.

Z horkého jihu do hor za luxusem

Boom pořizování apartmánů a dalších nemovitostí v horách nastal začátkem minulé dekády v důsledku ekonomického růstu a také společenských změn, kdy zejména vyšší sociální vrstvy začaly více prahnout po zdravějším životním stylu, sportování a aktivnějším trávení volna v přírodě.

Zvyšování cen bytů na horách ještě posílila pandemie covidu, kdy řada hotelů musela zavřít, cestování bylo omezené, ale začalo se více pracovat online, a tak si lidé začali kupovat vlastní bydlení často právě v horských střediscích. Podle Knight Frank si tam nemovitosti pořizuje devět z deseti lidí s úmyslem zřídit si tu druhý domov, asi polovina z nich je zároveň částečně pronajímá.

Jak uvádí společnost Savills, kvůli nárůstu investic do horských nemovitostí jsou nyní jejich ceny o pětinu vyšší než před dvěma lety a o skoro o polovinu vyšší než před pandemií. Aspen s průměrnou cenovkou v přepočtu přes 900 tisíc korun za metr čtvereční prémiové nemovitosti je tak už skoro o čtvrtinu dražší než New York. Ještě o něco větší rozdíl je mezi nejdražším francouzským horským střediskem Val d’Isère a nejdražším městem - Paříží.

Téměř dvě třetiny dotázaných investorů přitom očekávají, že ceny nemovitostí na horách letos dál porostou. Nabídka bytů v prémiových horských střediscích je totiž podle průzkumu Knight Frank asi o polovinu užší než před pandemií. Za prominentní klientelou se zejména v posledním desetiletí do ulic horských středisek stěhují také prodejci luxusního zboží. Podle Savills tam mají největší zastoupení značky Hermès, Louis Vuitton, Prada a Gucci.

Zábava pro bohaté

Lyžování a život ve vyšších horských střediscích se stávají záležitostí bohatších vrstev také v Česku. "V současnosti je celkový podíl zimního sortimentu v naší nabídce o něco nižší než řekněme deset let zpátky. Konkrétně u sjezdového lyžování za tím ale vidíme spíše než mírnější zimy zvyšování cen permanentek v horských střediscích, kvůli kterým je taková dovolená pro rodiny čím dál tím méně dostupná," říká Tomáš Borek, ředitel komerčního oddělení řetězce se sportovním vybavením Sportisimo.

Podle výpočtu datového týmu Aktuálně.cz vyjde čtyřčlennou rodinu celodenní lístek na českých horách v průměru na 2600 korun. Když se k tomu připočte ubytování, doprava, stravování a třeba i půjčení lyží nebo lyžařská škola, týden na českých horách může stát rodinku podobně jako dovolená u moře.

V dalších letech budou kvůli oteplování nejspíš mizet levnější skiareály z nižších poloh a lyžaři budou muset do výše položených a dražších středisek. Ta budou muset do cen lístků stále více promítat i náklady na zasněžování. "Protože ceny ubytování i dalších služeb rostou, může se stát, že množství lidí, kteří si budou moct lyžování dovolit, bude klesat v Česku, ale i v Rakousku nebo třeba Itálii," odhaduje Libor Knot z Asociace horských středisek.