Tady by chtěl bydlet každý. Slavné vily v jižních Čechách

1/11 Přehled fotografií
Vila Františka Hnojny Vlado Milunič 1999-2006 Pionýrská ulice Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí se stala oblíbeným letoviskem už za první republiky. V letech 1999-2006 si tu pak postavil vilu také jihočeský podnikatel ing. František Hnojna. Z její formy můžeme vyčíst zálibu jejího autora Vlada Miluniče v architektuře amerických tvůrců Franka Lloyda Wrighta, Herba Greeneho, Bruceho Goffa a Franka Gehryho. Milunič vilu koncipoval jako skrumáž rozmanitých tvarů, přizpůsobenou svažitému terénu. Stěny domu se otvírají velkými prosklenými plochami, interiér se tak propojuje s přírodou. Stavba má cihlové zdi s barevným dřevěným obkladem, natřeným střídavě bílou a šedou barvou. Nejvyšší část domu - stavebníkova věžovitá „trucovna" - a garáž mají odstín karmínově červený.  
Vila Antona Eggerta Josef Sandner, 1859-1860 Na Sadech 27 České Budějovice Vila pro budějovického měšťana, obchodníka, podnikatele a majitele realit Antona Eggerta vyrostla v letech 1859-1860. Jejím autorem byl s největší pravděpodobností místní stavitel Josef Sander, i když historici o tom dndes nejsou stoprocentně přesvědčeni. Eggertova vila nepochybně představuje na dlouhou dobu jedinou skutečnou vilovou architekturu ve městě a je zároveň spojnici mezi empírovou architekturou, v Českých Budějovicích dosti vitální, a nastupujícím historismem. 
Vila Maria František Bílek, 1901 Příběnická 738 Tábor Vila Maria stojí ve vilové čtvrti za Bechyňskou bránou v Táboře. Postavil jí táborský stavitel T. Brtník podle vlastních plánů z roku 1901, ke spolupráci na návrhu fasád však přizval sochaře Františka Bílka. Taková dělba práce, kdy si stavitel ponechá v kompetenci konstrukci a půdorysy a umělecky vzdělaného architekta či výtvarníka pozve pouze k okrášlení domu zvnějšku, byla na přelomu 19. a 20. století obvyklá. Fasády táborské vily Maria se vyznačují odvážně taženými křivkami a patří tak k nemnoha ukázkám vlivu bruselsko-pařížského secesního stylu Art Nouveau na ranou českou modernu. Dům je kvůli tvaru pozemku vystavěn terasovitě, v jižní polovině má sklep, na něm spočívá zvýšené přízemí, ve kterém se nacházely hlavní obytné prostory, a o patro výš obytné podkroví. Dnes je vila neobydlena a bohužel pomalu chátrá.  
Vila Vendelína Máchy Jan Kotěra, 1902-1903 Libušina 188 Bechyně Objednavatelem vily „Vlasta", vzniklé dostavbou staršího domu v letech 1902-1903 podle projektu zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, se stal majitel velké pekárny na Arbesově náměstí v Praze-Smíchově Vendelín Mácha, mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu. Vykladači Kotěrova díla se shodli v názoru, že právě Máchova vila v Bechyni představuje Kotěrovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou. Vliv Angličanů se projevil v malebnosti spojení mezi starou a novou částí domu, v zaobleném rizalitu vrcholícím hrázděným štítem a dalších motivech.
Vila Rudolfa Kralika rytíře von Meyrswalden Leopold Bauer, 1904-1905 ulice 1. máje 180 Vimperk Rudolf Kralik, majitel jedné z nejúspěšnějších skláren v Čechách, Josef Meyr's Neffe v Adolfově u Vimperka oslovil pro stavbu svého rodinného sídla architekta Leopolda Bauera, jednoho z předních představitelů vídeňské moderny. Nezanedbatelnou roli při výběru architekta patrně sehrála také skutečnost, že jen krátce předtím navrhl tentýž tvůrce vilu pro majitele konkurenční sklárny v Klášterském Mlýně Maximiliána rytíře Spauna. Ve Vimperku vytvořil Bauer architekturu ve hmotě a dispozici výrazně poznamenanou regionálním stavitelstvím. V celkovém uspořádání, v němž na masívní hmotu vlastní vily navazují přízemní hospodářská křídla, vytvářející uzavřenou čtyřkřídlou dispozici s vnitřním dvorkem, jako by se inspiroval tradičním šumavským Vierkanthofem. Na objekt Kralikova domu navazoval dnes zčásti dochovaný park, původně dotvářený labutím jezírkem. 
Vila Karla Chocholy Karel Chochola, 1929-1930 S. K. Neumanna 4 České Budějovice V ulici S. K. Neumanna si v letech 1929-1930 postavil svou vlastní vilu nejvýznamnější budějovický architekt meziválečné doby Karel Chochola. Ten byl jedním z prvních architektů u nás, kteří se už v raných 20. letech přiklonili k purismu Chochola se ve své vlastní vile snažil ukázat svým zákazníkům, v jakém stylu by chtěl navrhovat domy i pro ně. Forma vily vychází z vidiny jednoduché bílé krabice, typické pro funkcionalistický styl Svou vilu Chochola obýval až do poloviny druhé světové války. Aktivně se za ní podílel na odboji proti nacismu, proto ho vyšetřovalo a věznilo gestapo. V roce 1942, za heydrichiády, ho nacisté popravili. Po válce stát Karla Chocholu vyznamenal in memoriam Československým válečným křížem. Vilu dodnes obývá architektova rodina.
Rodinný dům Václava Šlechty Eugen Linhart, 1932-1933 V Oudolí 1203 Písek Zásluhou píseckého majitele realit Václava Šlechty zanechal po sobě počátkem 30. let v bezprostřední blízkosti Písku funkcionalistickou vilu jeden z nejvýznamnějších architektů meziválečného období u nás, Eugen Linhart. Ten vilu pojal jako velmi jednoduchý kvadratický objem s plochou střechou. Prostý, téměř minimalistický zjev stavby architekt oživoval nejjednoduššími prostředky: kulatými stínidly lamp, mísou na květiny, treláží, pergolou na boku vily, okapovou rourou. Tato poetizace obyčejných věcí patřila v raných 20. letech k nejvýraznějším rysům tvorby takzvané Puristické čtyřky a ve Šlechtově vile se k ní Linhart vrací na stylové základně funkcionalismu.  
Rodinný dům Na Ryšavce Josef Pleskot, 1978-1986 Na Ryšavce 243 Písek Rodinný dům od našeho soudobého předního architekta Josefa Pleskota v písecké čtvrti Hradiště patří k prvním uskutečněným postmodernistickým stavbám u nás. Architekt, který se v Písku narodil a vystudoval zde základní školu i gymnázium, ho navrhnul už v roce 1978, během základní vojenské služby. Realizace domu proběhla v letech 1980-1986. Projekt si původně objednal architektův spolužák z písecké základní školy. Z celé architektury domu lze vyčíst autorovu polemiku s mezinárodním stylem. V dané době získával takový polemický postoj politický podtext, protože se stavěl proti oficiálnímu směru v tehdejší české architektuře. Místo ploché střechy zvolil Pleskot nízké střechy sedlové, místo obdélných oken použil okna zaklenutá půlkruhovým obloukem.  
Vila manželů Ungerových Pavel Mudřík, 2002-2005 Slupečná Lipno nad Vltavou Architekt Pavel Mudřík ze Zlína soustředil všechny funkční prostory do jednoho objemu a umístil dům na nejvyšší bod pozemku tak, aby louka kolem zůstala volná. Dům proto poskytuje krásné výhledy a průhledy do okolní krajiny, a přece působí dojmem dostatečně introvertní a bezpečné stavby.
Vila manželů Ungerových Pavel Mudřík, 2002-2005 Slupečná Lipno nad Vltavou Rodinný dům manželů Ungerových, lékaře a jeho choti, stojí v malebném prostředí vodní nádrže Lipno.