Co byste v architektonické galerii asi nečekali

1/18 Přehled fotografií
Pohled na vstup do Lapidária Betlémské kaple. Architektonicky orientovaná Galerie Jaroslava Fragnera také letos připravila na letní měsíce výtvarný projekt v Lapidáriu Betlémské kaple a v nejbližším okolí GJF. Výstava soch vznikla za společné spolupráce s Ateliérem sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výběr děl je ohlédnutím nejen za tvorbou studentů, ale vůbec autorů posledních desetiletí.
Cadavre Exquis, 2013. Součástí výstavy je také socha umístěná ve dvorním traktu Betlémské kaple, která je kolektivní asambláží jednotlivých sochařů či výtvarníků.
Cadavre Exquis, 2013. Socha Cadavre Exquis je inspirována stejnojmennou surrealistickou hrou. Dílo vznikalo postupně během celého týdne před zahájením výstavy, které se uskutečnilo desátého července, kdy byla socha slavnostně odhalena.
Cadavre Exquis, 2013. Zajímavostí je, že žádný z umělců nemohl vidět dílo svého předchůdce, protože bylo pečlivě zakryto. Konečný výsledek tak nabízí nečekaná propojení díla téměř dvou desítek  umělců - Jana Šerých, Jiřího Davida, Anny Ročňové, Jana Boháče, Evy Koťátkové, Pavly Sceránkové, Jiřího Kovandy, Pavla Sterce a dalších.
Pohled do expozice.  Stopy, 1969. Na výstavě v Lapidáriu Betlémské kaple jsou k vidění díla takřka čtyřiceti autorů. Nechybí zde ani známá česká sochařka Eva Kmentová a její sádrové odlitky chodidel. 
Jan Šerých, Black Sabbath, 2002. Hra s hesly a kódy je pro tvorbu Jana Šerých typická, výjimkou není ani dílo Black Sabbath, které mohou vidět příchozí návštěvníci hned při vstupu do Lapidária.
Eva Koťátková, Dílo přírody, 2011. Eva Koťátková se ve své tvorbě zabývá každodenností a prostorem, ve kterém člověk žije. Již ve svých 25 letech získala prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého (2007).
Ján Mančuška, Ten druhý (Poprosil jsem svoji ženu, aby mi začernila místa na těle, která si nevidím), 2007. Dílo se skládá z černobílých negativů zavěšených před velkým lightboxem. Na negativech je zachycená performance, při níž žena pomalovává muži místa, na která si nevidí.
Ján Mančuška, Ten druhý (Poprosil jsem svoji ženu, aby mi začernila místa na těle, která si nevidím) - detail, 2007.  Pár představuje závislost jednoho člověka na druhém, protože bez přítomnosti zrcadla sám pomalovaný muž nemůže na svém těle vidět žádný výsledek. Kontrolu nad jeho výsledným vzhledem má tak pouze jeho žena.
Hugo Demartini, Demonstrace v prostoru, 1969. Demonstrace v prostoru představují přenesení autorova zájmu o geometrické tvarosloví a zachycení jejich kompozic v prostoru. Jednu z těchto akcí dokumentují právě vystavené fotografie.
Lukáš Jasanský & Martin Polák, Fluxus, 1990. Médium fotografie zastupuje autorská dvojice Jasanský & Polák. Na výstavě jsou prezentováni výběrem z rozsáhlého fotografického cyklu s názvem Fluxus.
Pavel Sterec, Moře! Moře!, 2010. Součástí instalace Moře! Moře! je malba na zdi, na které jsou uchyceny fotografie, a kotva. Na fotografiích je zdokumentován křest českých námořníků v oblasti rovníku v období od 70. do 90. let.
Milan Grygar, Hmatová kresba, 1969 (Realizace filmu: Dobroslav Zborník, 1983). Experimentální tvorba Milana Grygara se v 60. a 70. letech rozšířila i o prvek hmatu. Film uvedený na výstavě zachycuje proces vzniku jedné z jeho hmatových kreseb. 
Pavla Sceránková, Up!, 2007. Na výstavě se představila i Pavla Sceránková, finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2007. Autorka v projekci demonstruje pohyb na vlastní sestavené konstrukci, které je na výstavě rovněž přítomna.
Anna Ročňová, Měsíc, 2012. Jedna ze zástupkyň nejmladší představené generace je Anna Ročňová. Její nenápadné dílo s názvem Měsíc zaujme návštěvníka svou jednoduchostí a zároveň velkou intenzitou svého působení.
Rudolf Samohejl, Bez názvu (Mřížky) - detail, 2012. Student Ateliéru sochařství Rudolf Samohejl je na výstavě zastoupen několika drobnými objekty. Až při bližším zkoumání zjistíme, že se jedná o různě nastříhané staré pohlednice, s jejichž motivy autor vtipně pracuje.
Anna Hulačová, Kráska a netvor, 2013. Anna Hulačová se představila v GJF již minulý rok v rámci projektu Kurta Gebauera V betlémě veškeré. Dílo Kráska a netvor upoutá nejenom svými řemeslnými kvalitami, které vypovídají o autorčině citlivé práci s přírodními materiály.
Vizuál celého festivalu Open Air Arena Betlémské náměstí je založen na postavě Mistra Jana Husa, který je spojen s Betlémskou kaplí. Kolem ní se nachází mnoho galerií, ale i muzem, kino, hudební klub či kavárny, kde se pravidelně hraje, zpívá a vystavuje. Ti všichni se spojí 18. září při druhé Betlémské kulturní noci. Autorem grafiky je Štěpán Malovec.