Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Výrazně zdražují energie. Cena elektřiny se v meziročním srovnání zvýšila o 22,6 procenta, cena zemního plynu o 28,3 procenta. Více se platí také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Pohonné hmoty zdražily téměř o třetinu, automobily o 10,5 procenta.
Za mouku a cukr lidé letos v únoru platili o čtvrtinu více než loni, ceny másla vzrostly o 30 procent. Pečivo podražilo o 11,3 procenta, mléko, sýry a vejce o 8,8 procenta, zelenina o osm procent a nealkoholické nápoje o sedm procent. Ceny masa ještě v lednu meziročně klesly o 0,9 procenta, v únoru ale už byly vyšší o téměř dvě procenta. V restauracích a kavárnách lidé zaplatili o 14,1 procenta více než před rokem.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12,0 procent a ceny služeb o 9,6 procenta. V meziměsíčním srovnání inflace zpomalila. V lednu se spotřebitelské ceny zvýšily ve srovnání s prosincem o 4,4 procenta, což bylo nejvíce od ledna 1993.
Letos v únoru proti předchozímu měsíci zdražila elektřina o 3,2 procenta, zemní plyn o 5,6 procenta a tuhá paliva o 2,2 procenta. Při nákupu potravin platili lidé více zejména za zeleninu, a to o téměř šest procent. Ve srovnání s lednem naopak zlevnilo maso o dvě procenta a vejce o čtyři procenta. Ceny pohonných hmot se o čtyři procenta zvýšily.
Inflace může dál stoupat, říkají experti
"Zatímco prolomení magické desetiprocentní hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 procent je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Nejen kvůli vyhrocené situaci na trhu s ropou má inflace pro nejbližší měsíce našlápnuto k dalšímu silnému růstu. I s předpokladem určitého zvolnění cenového růstu v druhé polovině roku je pravděpodobné, že letošní průměrná inflaci převýší 12 procent," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Pravděpodobnost, že v březnu meziroční inflace stoupne nad 12 procent, je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka velmi vysoká. "S ohledem na současný vývoj na trhu s komoditami je zároveň pro letošek nutné počítat s ještě výraznějším růstem spotřebitelských cen. To, zda se bude v souhrnu za letošní rok inflace nacházet pouze kolem deseti procent a nebo bude opravdu výrazněji nad deset procent, bude záviset jednak na tom, jak rychle se stabilizuje situace na trzích a válka na Ukrajině a zda nakonec vláda přeci jen nepřistoupí k zavádění cenových stropů či dočasnému snížení DPH," uvedl. S ohledem na cenový vývoj nelze navíc podle něj vyloučit, že Česká národní banka na březnovém zasedání zvýší hlavní úrokovou sazbu na pět procent. Nyní je základní sazba na 4,5 procenta.
"I když inflace trhá rekordy, nejspíše ještě neřekla své poslední slovo. Ostatně každý vidí, jak se každým dnem zvyšují ceny pohonných hmot, které březnovou inflaci dotlačí až k 12 procentům. Takto silný růst cen samozřejmě nebudou moci letos reflektovat mzdy, a proto je třeba počítat s ještě rychlejším poklesem kupní síly obyvatel, který se posléze propíše i do tržeb obchodníků, spotřeby i HDP," uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. I on předpokládá, že centrální banka v březnu nejspíš zvýší základní úrokovou sazbu na pět procent.
"Pokud se začátkem letošního roku odhadovala celoroční inflace kolem osmi a devíti procent, dnešní výhled se bezesporu posouvá o několik procentních bodů výše. Inflace v letošním roce tak může překonat i hodnotu z roku 1998 ve výši 10,7 procenta," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj se tak potvrzuje scénář, že ČNB ještě zvýší sazby k pětiprocentní úrovni. "Středeční vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka bylo sice ve směru, že zatím nemůže další růst sazeb v březnu potvrdit, trh je však v tuto chvíli na základě vývoje tržních sazeb přesvědčen, že sazby v březnu vzrostou na pět procent a poté by se mohly jít i mírně nad tuto hranici," dodal.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že českou i evropskou ekonomiku se rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice, a tím na celkový výkon ekonomiky. "Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní deseti procent, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí," uvedl.
"V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace je zásadně vyšší než Česká národní banka očekávala
Únorová meziroční inflace byla o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Další příčinou byl vyšší růst cen energií a pohonných hmot. Uvedl to ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
"Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace," uvedl Král.
Zveřejněná data podle něj odrážejí mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje podle Krále i zrychlování jádrové inflace, které odráží zesilující růst cen zboží i služeb.
