Brexit může krátce zmírnit růst Česka, výrazný dopad ale ekonomové nečekají

ČTK ČTK
17. 1. 2017 17:31
Britská premiérka Theresa Mayová upřesnila, jak si její země představuje brexit. Británie nechce ani částečné členství v Evropské unii. Takový brexit může výrazně ovlivnit například automobilky v případě ukončení bezcelního obchodu. Celkově ale dopady brexitu na českou ekonomiku budou omezené.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Zveřejněné představy Velké Británie o jejím vystoupení z EU mohou snížit ekonomický růst Česka v prvním roce po brexitu o několik desetin procentního bodu. Výrazně může brexit v navržené podobě ovlivnit například automobilky v případě ukončení bezcelního obchodu. Celkově ale dopady brexitu na českou ekonomiku budou omezené, bez výrazného dlouhodobého dopadu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených agenturou ČTK.

Britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že Británie nechce ani částečné členství v Evropské unii. Hodlá odstoupit od Soudního dvora EU, od jednotného trhu a od dalších unijních struktur. Bez upřesnění podmínek také uvedla, že si přeje novou celní dohodu s unií. "Projev Theresy Mayové dobře zapůsobil proti nejistotě na trzích. Mayová rozehnala část obav investorů, přesvědčila je, že má v rukou celkem jasný plán celého brexitu," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhadl, že česká ekonomika přijde v prvním roce po brexitu o několik desetin procentního bodu svého růstu. "Po skončení bezcelního obchodu je pravděpodobné, že některé formy kooperace mezi českými a britskými podniky přestanou dávat smysl. Pro vývoz automobilů, které jsou nejdůležitějším artiklem českého vývozu do Británie, bude možná nutné zřídit montážní linku přímo v Británii," uvedl.

Naopak podle Hospodářské komory se dopad brexitu může dotknout především konkrétních exportérů z Česka. "Neobáváme se toho, že by se brexit promítl do krátkodobých makroekonomických ukazatelů České republiky, jako je míra nezaměstnanosti, růst HDP či inflace," uvedla komora.

Podle Kovandy se následkem brexitu v nejhorším případě posune Velká Británie na nějaký čas ze čtvrté na šestou příčku jako exportní destinace pro Česko, tedy ji přeskočí Francie a Rakousko. "Více škody by brexit nadělat neměl," uvedl.

Nejdůležitější je britský trh pro české strojaře a výrobce automobilů, u kterých se Británie podílí na celkových vývozech více jak ze čtyř procent, upozornil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. "V tuto chvíli ale bezprostředně českým podnikům horší přístup na britský trh nehrozí. Nové podmínky (ať už dohoda, nebo nedohoda) by začaly platit nejdříve od roku 2019," uvedl.

Hlavní priority při vyjednávání Brexitu podle Mayové:

- odchod Británie z unijního jednotného trhu
- odchod Británie ze Soudního dvora EU
- kontrola počtu imigrantů ze zemí EU
- kontrola imigračních práv občanů EU v Británii a britských občanů v EU
- neusilovat o částečné či přidružené členství v EU
- dosáhnout volného obchodu s EU
- mít s EU celní dohodu
- uzavřít obchodní smlouvy se zeměmi mimo EU
- pokračovat v praktickém sdílení zpravodajských a policejních informací s EU
- odchod po etapách, aby změny nebyly především pro podniky příliš destabilizační
- udržet společnou zónu volného pohybu mezi Spojeným královstvím a unijní Irskou republikou
- držet se principu, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda

Podle analytika Banky Creditas Romana Koděry asi nejvíce se bude čekat na smlouvy o volném pohybu pracovních míst a clech, které budou mít přímý dopad na Českou republiku. Současně podle něj bude nutné přepracovat smluvní vztahy v zahraničním obchodu. "Pokud však budou podmínky pro všechny stejné, domnívám se, že ty společnosti, které se byly do dnešního dne schopné na britském trhu prosadit, tak budou mít tu možnost i nadále a nejen ty," uvedl.

"V souhrnu ovšem Mayová nenavrhla nic, co by se nějak vymykalo všeobecnému očekávání. Kámen úrazu bude spočívat v minimálních příspěvcích do společného rozpočtu a participaci na celní unii bez dalších podmínek jednotného trhu," uvedl ekonom Komerční banky Martin Kocourek.

Analytik BH Securities Martin Vlček uvedl, že nakonec reálný brexit vůbec nemusí nastat. "Většina pro brexit byla v referendu velmi těsná. Pokud se veřejné mínění přehoupne zpět proti brexitu, bude pro parlament pohodlné brexit smést pod stůl," upozornil.

Podle nedávného průzkumu poradenské společnosti PwC mezi významnými českými firmami považuje třetina z nich brexit za hrozbu pro své podnikání. V souvislosti se svými aktivitami v Británii cítí ohrožení tři procenta dotázaných a další čtyři procenta cítí ohrožení v rámci svého odběratelsko-dodavatelského řetězce.

Británie o setrvání v jednotném trhu EU nebude usilovat, tudíž volný pohyb osob skončí. A co bude s celní unií? ptá se komentátor Teodor Marjanovič. | Video: Teodor Marjanovič
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy