Bratislava Muskův hyperloop odpískala. Brno si však za svým futuristickým snem stojí

Ilustrační snímek.
Hyperloop, který překonal rekord. Podívejte se, z čeho se skládá úspěšná přepravní kapsle
Německý hyperloop letět rychlostí 467 km/h. Přepravní systém budoucnosti překonal dosavadní rekord
Vizualizace.
Vizualizace.
Foto: HTT
Klára Čeperová
10. 9. 2018 19:40
Brno s hyperloopem stále počítá a společně s Jihomoravským krajem plánuje zadat studii proveditelnosti. V Bratislavě se ale rozhodli kvůli nejasnostem futuristickou stavbu zastavit.

Brno - Potrubí, kterým se téměř rychlostí zvuku pohybují oválné kapsle o něco větší než vlaková kupé, by umožnilo cestujícím dostat se z Prahy do Brna za 20 minut. Ačkoliv systém pojmenovaný hyperloop, za kterým stojí podnikatel a vizionář Elon Musk, zatím nikdo v reálném provozu nevyzkoušel, zájem o jeho stavbu projevilo třeba Rusko nebo USA. Memoranda se však podepisovala i v Brně a na Slovensku.

Denník N však nedávno informoval, že Bratislava spolupráci na projektu se společností Hyperloop Trasportation Technologies (HTT) ukončila. Ukázalo se, že stavba, která měla zákazníky dopravit z Bratislavy do Vídně za osm minut, byla od začátku nereálná.

Problematické bylo najít vhodný pozemek, společnost HTT navíc několikrát změnila investiční záměr a s tím souvisela i změna požadavků na spolupráci slovenské strany.

Firma však uvedla, že s napojením Bratislavy i nadále počítá, především díky spolupráci s Brnem, kde se hyperloopem plánují propojit kromě slovenské metropole i s Prahou.

Brněnský sen žije

Začátkem roku 2017 totiž podepsal brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) s HTT memorandum. Dokument předpokládá vytvoření studie proveditelnosti, která ukáže, zda je projekt smysluplný či nikoliv. Poté však o projektu a brněnských plánech nebylo na dlouhé měsíce slyšet.

"Letos na podzim nebo na začátku příštího roku by se mělo Brno dohodnout s Jihomoravským krajem na zadání této studie," řekl nyní on-line deníku Aktuálně.cz mluvčí magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.

Studii zaplatí město společně s krajem. Brněnský magistrát vyčlenil na studii proveditelnosti z rozpočtu 2,6 milionu korun. Jihomoravský kraj zatím podle mluvčí Moniky Brindzákové o výše vynaložené částky nerozhodl.

Zpracovávat by ji měla odborná zahraniční firma s vazbou na Brno. 

"Chceme být od počátku na mapě této nové technologie. Inovace jsou potřebné a měli bychom přemýšlet dopředu," vysvětluje náměstek brněnského primátora pro oblast "smart city" Jaroslav Kacer.

Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství, však již dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozornil, že firma HTT nepočítá s českým nestabilním počasím.

"V Česku jsou rozdíly teplot mezi létem a zimou i 50 stupňů Celsia. To dělá posuny na dvousetkilometrové délce trubky i desítky nebo stovky metrů. Důsledkem nestabilního počasí by se například stanice mohly posunout o desítky metrů," zdůrazňuje a dodává, že problematický by mohl být i pohyb oválných kapslí ve vakuu.

Vizionářskou stavbou se v minulosti zabývalo i ministerstvo dopravy. Došlo ale k závěru, že pro Česko je vhodnější systém vysokorychlostních tratí v kombinaci s běžnou železniční dopravou.

"Reálné využití hyperloopu zatím není dostatečně otestováno a prokázáno. Chybí řada klíčových informací, bez nichž nelze tento projekt zatím zařadit do dopravních plánů," odpověděl Aktuálně.cz mluvčí resortu dopravy Tomáš Neřold. Studii proveditelnosti však nezavrhuje, naopak očekává, že odpoví na některé nejasnosti a ukáže, zda je projekt funkční a ekonomicky výhodný.

Stavba jednoho kilometru trati vyjde na 300 milionů korun. Tubus má podle ředitele HTT měřit 3,6 metrů. Startovat by kapsle měly každých 40 sekund.

Nápad volně k dispozici

Hyperloop funguje na principu magnetické levitace. V roce 2013 přišel s myšlenkou vizionář Elon Musk. Koncept pak nechal volně k dispozici, aby ho mohly další společnosti uchopit a rozvíjet po svém.

Firma HTT chce do dvou let přepravit v kapslích první cestující. Zkušební provoz firma zahájí údajně ještě letos ve francouzském Toulouse, kde v dubnu začala sestavovat zkušební trať dlouhou 320 metrů.

Mimo společnosti HTT, plánuje uvést tento způsob dopravy do provozu i firma Hyperloop One. Společnosti Panasonic, Siemens nebo Airbus zase podporují projekt mnichovské univerzity WARR Hyperloop, který už třikrát za sebou vyhrál soutěž pořádanou Muskem Hyperloop Pod Competition.

Hyperloop, který překonal rekord. Podívejte se, z čeho se skládá úspěšná přepravní kapsle | Video: WARR Hyperloop
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Bouzková v Lexingtonu vyřadila Kontaovou a je v druhém kole

Tenistka Marie Bouzková vstoupila po koronavirové pauze na okruhu WTA vítězně do turnaje v Lexingtonu. Přípravu na US Open zahájila v Kentucky výhrou nad třetí nasazenou Britkou Johannou Kontaovou 6:4, 6:4.

Dvaadvacetiletá Bouzková, jež na začátku března před přerušením sezony neúspěšně bojovala o premiérový titul kariéry ve finále turnaje v mexickém Monterrey, získala proti Kontaové první set díky jedinému brejku za 51 minut.

Po něm si soupeřka vzala pauzu na konzultaci s lékařem a nechala si změřit tlak, brejk z úvodu druhé sady ale neudržela. Česká tenistka skóre otočila a po takřka dvou hodinách hry slavila postup.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

První letní posilou Liverpoolu je řecký obránce Tsimikas z Pirea

První letní posilou fotbalistů Liverpoolu je řecký obránce Kostas Tsimikas z Olympiakosu Pireus. S anglickým mistrem podepsal podle klubového webu pětiletou smlouvu. Přestupní částku "Reds" neuvedli, podle britských médií zaplatil klub za trojnásobného řeckého reprezentanta 13 milionů eur (kolem 340 milionů korun).

"Mám obrovskou radost a jsem velmi pyšný na to, že jsem tady. Liverpool je pro mě největší klub na světě. Je to čest být tady a udělám vše, co je v mých silách. Chci s týmem obhájit titul a vyhrát Ligu mistrů," řekl pro klubový web čtyřiadvacetiletý Tsimikas.

Za Olympiakos nastoupil od roku 2015 v součtu všech soutěží do 86 zápasů. Kromě toho hostoval v dánském Esbjergu a nizozemském Tillburgu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy