Brabec ho chce ale dál ve spolupráci s výrobci a Svazem měst a obcí rozvíjet. Ministr to řekl novinářům na čtvrtečním setkání u příležitosti dokončení balíčku nové odpadové legislativy.
Podle Brabce žádný zákon nebrání možnosti zálohování. Jeho zavedení státem ale považuje za zbytečný a riskantní krok. "Nevidíme důvod, proč zavádět drahý systém zálohování," doplnil. Podle něj by za něj stát zaplatil několik miliard korun. O zlepšení stávajícího systému sběru PET lahví chce jednat s výrobci a rozvíjet ho.
Brabec dále uvedl, že se ministerstvo bude zabývat tzv. ekomodulací, kdy se ekonomicky zvýhodní způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí - budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Takové výrobky budou podle něj zvýhodněné. Tím chce ministerstvo výrobce a dodavatele motivovat, aby uvažovali o ekologickém aspektu, řekl.
Jedním z výrobků, který by mohl být takto zvýhodněn, je průhledná PET lahev. Pracovní skupiny by měly podle Brabce letos připravit konkrétní náplň ekomodulace.
Zálohování PET lahví naopak prosazuje iniciativa Zálohujme. Podle té sice ministerstvo opakuje, že zákon nebrání dobrovolnému zavedení záloh, reálně ale brání udržitelnému a funkčnímu zavedení záloh na jednocestné obaly. "Neexistence 'papírového' zákazu ještě neznamená, že dnes lze v ČR funkčním způsobem zavést zálohy tak, aby se dosáhlo všech benefitů pro životní prostředí i společnost," uvádí za iniciativu Zálohujme Andrea Brožová.
Podle ní není také pravda, že stát by na systém vynaložil několik miliard korun. "Tíže nákladů zálohového systému má být na výrobcích nápojů," dodává Brožová.
Iniciativa dále v otevřeném dopise, který nedávno poslala MŽP, upozorňuje na zjištění společnosti Eko-kom, jež zajišťuje celorepublikový systém zpětného odběru a recyklace odpadu z obalů, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40 tisíc tun.
Ministerstvo podle svých dřívějších vyjádření naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví.
Za zálohování PET lahví se podle experta na odpady Ivo Kropáčka staví i mnohé neziskové organizace jako Hnutí Duha, které sám zastupuje, ale třeba i Greenpeace, Arnika či Zelený kruh. "Jsme přesvědčeni, že je to pro životní prostředí výhodné. MŽP tvrdí opak, protože hájí postoj Eko-komu a Eko-komu zálohování nevyhovuje. Nevyhovuje, protože by přišel o kontrolu nad všemi obaly a to především nad těmi, ze kterých má největší příjmy, respektive, které mu snižují náklady," uvedl pro Aktuálně.cz Kropáček.
Podle evropské směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.
