Praha - Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na tři procenta z červencových 3,3 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky po předchozím růstu nad jejími dlouhodobými možnostmi. Asociace o tom v úterý informovala na tiskové konferenci. Pro příští rok asociace odhad ponechala na 2,9 procenta.
V případě domácího vývoje přetrvává podle asociace napětí na trhu práce, které je doprovázeno silným růstem mezd. To vede k nižší konkurenceschopnosti podniků. V případě vývoje v zahraničí ČBA nečeká podstatnější změny. Počítá ovšem se zpomalením hospodářského růstu v eurozóně, která je hlavním trhem pro české vývozce.
Letos i příští rok podle prognózy ČBA zůstane inflace nad dvěma procenty. Na růst cen bude mít vliv zdražování energií pro domácnosti a potravin kvůli letošnímu suchu.
"V první polovině příštího roku očekáváme zrychlení inflace až na dosah úrovně tří procent. Naopak ve druhé polovině roku by inflace měla zvolnit a průměr za celý rok 2019 by měl dosáhnout 2,4 procenta," uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Centrální banka šlape na brzdu
Inflace zůstane podle prognózy nad dvěma procenty i kvůli vývoji kurzu koruny. "Posilování koruny bude v příštím roce probíhat pomaleji, než předpokládala prognóza minulá, a v průměru kurz koruny zůstane nad úrovní 25 Kč za euro. Nedostatečné utahování měnových podmínek prostřednictvím posilující koruny umožní ČNB dále zvyšovat úrokové sazby," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Příští rok podle ČBA koruna posílí na průměrných 25,13 Kč/EUR z letošních odhadovaných 25,56 Kč/EUR.
Česká národní banka by tak měla podle ČBA pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Letos, pravděpodobně již tento týden, by měla zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu. Příští rok by podle předpokladů ČBA měla ČNB zvýšit sazby ještě dvakrát nebo třikrát.
"Tím vyvolaný nevyhnutelný růst tržních úrokových sazeb se však nepromítne do nižší dynamiky růstu úvěrů podnikům, která bude příští rok vyšší," uvedl analytik asociace Miroslav Zámečník. Naopak u úvěru domácnostem růst zpomalí i kvůli omezením ČNB na poskytování hypoték a růstu cen nemovitostí.
Hlavní nejistotou do budoucna zůstává v prognóze asociace vývoj světové ekonomiky, dopad obchodních válek a narůstající pravděpodobnost, že nebude uzavřena kompletní dohoda o všech aspektech brexitu.
| Ukazatel | 2017 | 2018 | 2019 |
| Růst reálného HDP (%) | 4,6 | 3,0 | 2,9 |
| Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%) | 4,2 | 3,2 | 3,1 |
| Průměrná nominální mzda (růst v %) | 8,0 | 8,2 | 6,8 |
| Míra inflace: CPI (%) průměr | 2,5 | 2,2 | 2,4 |
| Vládní deficit/přebytek (% HDP) | 0,06 | 0,5 | 0,0 |
| Směnný kurz CZEK/EUR: průměr | 26,3 | 25,56 | 25,13 |
| Růst bankovních úvěrů domácnostem (%) | 7,7 | 7,3 | 5,5 |
| Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) | 4,8 | 3,0 | 4,0 |
Česká národní banka v srpnové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Novou prognózu centrální banka představí ve čtvrtek. Ministerstvo financí v červencové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,1 procenta. Úřad představí novou prognózu za týden v úterý.
ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.
Hospodářský růst eurozóny zpomaluje, hlásí Eurostat
Meziročně hospodářský růst Eurozóny ve třetím čtvrtletí zpomalil z 2,2 na 1,7 procenta a v celé Evropské unii zvolnil z 2,1 na 1,9 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V porovnání s předchozím kvartálem se růst hrubého domácího produktu snížil v eurozóně z 0,4 na 0,2 procenta a v EU z 0,5 na 0,3 procenta.
Růst zaostal za očekáváním analytiků, kteří v průzkumu agentury Reuters předpokládali, že eurozóna čtvrtletně stoupne o 0,4 procenta a meziročně o 1,8 procenta.
Čtvrtletní výkon eurozóny je nejslabší od druhého kvartálu 2014, kdy byl poznamenán dluhovými problémy zemí platících eurem. Podle Reuters za to do značné míry mohou problémy v Itálii. Eurostat v rychlém odhadu data za jednotlivé státy neuvádí, z dnešních údajů italského statistického úřadu ale vyplývá, že v Itálii se růst HDP ve čtvrtletí zastavil a je nejslabší od čtvrtého čtvrtletí 2014.
"Ekonomický růst se nadobro zastavil v Německu a Itálii, tedy ve dvou ze tří největších ekonomiky eurozóny. Itálii dokonce hrozí třetí recese v poměrně krátké období. "Trojitou recesi" tam nelze vyloučit. Nálada mezi spotřebiteli a firmami v eurozóně je v říjnu nejhorší za sedmnáct měsíců. Pokud by ani v právě běžícím, čtvrtém čtvrtletí neměl růst dosáhnout alespoň 0,3 procenta, Evropská centrální banka přehodnotí svůj postoj k utahování měnových šroubů," říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Eurostat upozornil, že předběžný odhad vychází z údajů od 16 členských zemí, které mají na HDP eurozóny podíl 92 procent a na HDP celé EU pak 89 procent. Zpřesňující zprávu úřad zveřejní 14. listopadu.
Evropská komise zpomalení ekonomiky potvrdila, ekonomická nálada podle jejích dat klesá v eurozóně už deset měsíců a pokles překonává očekávání. V říjnu se nálada manažerů a spotřebitelů snížila na 109,8 bodu ze zářijových 110,9 bodu, což byl největší propad od března.
