Bakala ke sněmovní komisi k OKD nepřijde. Obává se zneužití své výpovědi

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 8. 2018 17:02
Zdeněk Bakala dnes oznámil, že se nedostaví k vyšetřovací komisi kvůli privatizaci OKD. Prý by byla jeho výpověď zneužita k dalším politickým tlakům.
Zdeněk Bakala
Zdeněk Bakala | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Finančník Zdeněk Bakala se nedostaví ke sněmovní vyšetřovací komisi k privatizaci důlní společnosti OKD. Oznámil to dnes prostřednictvím svého mediálního zástupce. Komise podle Bakaly není nestranná a svým zaměřením zasahuje do probíhajícího soudního řízení.

Bakala se proto obává toho, že by jeho výpověď byla zneužita k dalším politickým tlakům na soudní projednávání případů souvisejících s OKD. Zdůraznil také, že se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického.

Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) odmítl Bakalovy výtky, že je podjatý a že komise není nestranná. ČTK řekl, že bude navrhovat, aby Sněmovna nechala Bakalu předvést ke komisi policií, protože finančník podle něj v dopise neuvedl žádné relevantní důvody své neúčasti.

"Je mým nezpochybnitelným právem nevypovídat před komisí za situace, kdy je s ohledem na chování některých osob, zejména politiků, včetně některých členů komise, zřejmé, že by má výpověď mohla být jimi zneužita ke zvýšenému tlaku na nezávislé rozhodování policie, státního zastupitelství a soudů," uvedl Bakala ve čtvrtečním dopise Černohorskému.

"Rovněž tak nemohu být nucen sdělovat komisi jako svědek informace, jejichž předčasné zveřejnění může ohrozit mou obranu v civilních řízeních, která proti mně byla zahájena," vysvětlil finančník. Zároveň uvedl, že na dobu, na kterou byl předvolán, má dlouho dopředu plánované povinnosti v zahraničí.

Černohorský označil Bakalovy důvody za alibismus a snahy se vyvinit ještě předtím, než komise k nějakým závěrům dospěla. Podle něj se finančník vzdává možnosti vysvětlit komisi své kroky v kauze OKD a obhájit je.

"V případě, že dojdeme k názoru, že dejme tomu něco spáchal, tak on se bude alibisticky vyviňovat s tím, že to bylo politické rozhodnutí," uvedl Černohorský. Podotkl, že komise svá zjištění poskytne policii, která je stejně bude muset prověřit.

"Poslanecké sněmovně zůstala jediná varianta, nechat ho (Bakalu) předvést policií," uvedl Černohorský, který to bude navrhovat. Komise se o tom podle něj poradí na příštím zasedání.

Bakala v dopise také uvedl, že vznik komise není v souladu s ústavním rozdělením moci na moc soudní a zákonodárnou s ohledem na probíhající soudní i trestní řízení. Poukázal na to, že je na něj některými politiky včetně části členů komise nahlíženo jako podezřelého, že je označován za tuneláře a že prezident Miloš Zeman vyzval k jeho odsouzení.

Černohorskému v této souvislosti Bakala vytkl předpojatost vůči své osobě i devótní přístup k Zemanovi. Poukázal na to, že se předseda komise se Zemanem sešel soukromě namísto toho, aby ho předvolal ke komisi jako někdejšího premiéra. Za podjatého pokládá i poslance ODS Václava Klause mladšího; zdůvodnil to tím, že stát za působení jeho otce v čele vlády ztratil rozhodující podíl v OKD.

Bakalova investiční skupina RPG Industries koupila OKD od společnosti Karbon Invest krátce poté, co tato firma získala důlní společnost od státu. Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004.

Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD. Výsledky má předložit plénu na podzim příštího roku.

Poznámka: Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, která vydává i on-line deník Aktuálně.cz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 55 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy