Stát tak podle předsedy vlády prostřednictvím smlouvy získá větší kontrolu nad výstavbou a možnost jednat v případě, že se změní parametry trhu, či přebrat stavbu od ČEZ, kdyby hrozilo zvýšení nákladů.
Detaily smlouvy ještě podle Babiše domluveny nejsou. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva a tak povinnosti ČEZ jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí. "Dnes je ten správný a nejvyšší čas najít shodu na tom, jakým způsobem v České republice obnovu a další výstavbu jaderných bloků realizovat a financovat," dodal.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dále uvedl, že předpokládá dlouhá jednání s Evropskou komisí o podpoře projektu ze strany EU. "Bez dohody s komisí se výsledku těžko přiblížíme," uvedl. Samotný tendr na stavbu by podle něj mohl být vypsán koncem roku 2020, vše ale záleží na rychlosti jednání s Bruselem.
Odhaduje proto, že zahájení výběrového řízení může být posunuto na rok 2021. Zhruba po třech letech, tedy v roce 2024 by měla vláda měla dostat výsledek tendru a rozhodnout o zhotoviteli stavby. "V letech 2024 až 2029 by to pak bylo o podepsání smlouvy, procesu získání stavebního povolení a rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které umožňuje zahájení výstavby," dodal.
Garance by podle Babiše byla bianco šekem. Pro ČEZ je nyní podle něj nutné neprodleně spustit zahajovací etapu příprav, tedy získat povolení k umístění stavby a zorganizovat výběrové řízení.
"Preferencí je moderní jaderný zdroj 3,5 generace," dodal. Vláda podle něho sleduje projekty ve světě, zejména ty, které se zpozdily.
Konferenci pořádá hospodářský výbor Poslanecké sněmovny a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Konference má odstartovat širší diskusi o výstavbě kapacit pro léta, kdy bude ubývat kapacita uhelných zdrojů a doslouží i současné jaderné bloky. Babiš v jejím úvodu zalitoval, že byl v roce 2014 zrušen tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, protože "tehdy k tomu byly ideální podmínky". Babiš byl v té době ministrem financí ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
V projevu předseda vlády zdůraznil, že stát bude během výstavby nových bloků sledovat vývoj na trhu s elektřinou a bude reagovat na "společenskou přijatelnost" ceny z nového zdroje.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) zmínila význam českého projektu v evropském kontextu. Jadernou energetiku podle ní oslabí připravovaný odchod Velké Británie z EU a uvidí se, jakou cestou se Evropa vydá. Zmínila možnost prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v České republice už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Zástupci firem dnes ve Sněmovně představí své projekty. Proti stavbě nového jaderného zdroje v tuzemsku se dlouhodobě staví ekologové.
