Babiš jde tvrdě proti hazardu: vyšší daň a další omezení

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 19. 12. 2014 13:10
Ministerstvo financí navrhuje, aby firmy v Česku platily z hazardu vyšší daně, než je průměr v Evropské unii.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Martin Navrátil (ČD)

Praha – Na firmy podnikající v oblasti hazardních her zřejmě od roku 2016 čekají výrazně složitější podmínky a podstatně vyšší daně. Ministr financí Andrej Babiš dnes oficiálně představil plán, jak z hazardu dostat do státního rozpočtu navíc zhruba šest miliard ročně. Chystané zpřísnění přitom sníží zisky nejen firem provozujících nejvíce kritizované výherní automaty, ale také třeba loterijní a vysoce ziskové Sazky.

Návrh počítá s novou daní z hazardních her, která by nahradila současnou loterijní daň. Sazba nové daně je podle Babišova návrhu odstupňována podle společenské nebezpečnosti jednotlivých her. U sázkových kanceláří a loterií má daň vzrůst o polovinu na 30 procent a u kasin (tzv. živé hry) a u hracích automatů (tzv. technické hry) na dvojnásobek, tedy na 40 procent.

Provozovatelé automatů zaplatí podle návrhu také dvojnásobek pevné částky za jeden přístroj. Dnes je to dvacet tisíc za rok, od roku 2016 by to mělo být čtyřicet tisíc. Celkové daňové zatížení u automatů přitom už dnes podle jejich provozovatelů dosahuje asi 80 procent. Představený návrh tak považují až za likvidační. "Vůbec nerozumím tomu, na základě jakých podkladů ministr Babiš navrhuje konkrétní daňovou zátěž jednotlivým odvětvím loterií," řekl Petr Mikoška, výkonný ředitel společnosti Synot Tip. Podle něj je dělení sázkových her na méně a více škodlivé umělé a populistické.

Samotná loterijní daň nyní činí 20 procent z hrubých výher společností, tedy rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Firmy provozující hazardní hry navíc platí i daň z příjmu ve výši 19 procent. A provozovatelé automatů ještě odvádějí roční poplatek 20 tisíc korun za jeden automat.

Nový zákon o hazardních hrách z dílny ministerstva financí zároveň sníží počet heren a kasin zhruba na polovinu. Pevný roční poplatek za automat by se tak měl zdvojnásobit proto, aby obce, do jejichž rozpočtů jde, s novým zákonem nepřišly o peníze, vysvětlila náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová.

Pokud návrh ministerstva financí projde, platily by firmy v Česku vyšší loterijní daně, než je průměr v EU. Podle studie společnosti PricewaterhouseCoopers je evropský průměr u sázek na 18 procentech. Loterie se pak v Evropě daní v průměru 28 procenty, výherní automaty 29 procenty a kasina 33 procenty. Simona Hornochová nicméně nové sazby prezentovala tak, že jsou na úrovních obvyklých v okolních státech v EU.

Loni se na loterijní dani v Česku vybralo osm miliard korun, po zavedení nových sazeb by to mělo být podle výpočtů ministerstva financí o šest miliard více. "Tři miliardy z těchto peněz by měly jít na sport pro děti," dodal Babiš. Podle Hospodářských novin ale hrozí, že loterijní firmy po zavedení vyšších sazeb přesunou své sídlo mimo Českou republiku. Loterijní společnosti argumentují tím, že se jim s takovým zdaněním nevyplatí v Česku působit. Přesuny sídel se mohou týkat zejména sázkových společností.

Vysoké sazby loterijní daně mohou od oficiálního vstupu do Česka odradit také zahraniční sázkové společnosti. S jejich legalizací v Česku počítá nový zákon o hazardu, který nyní ministerstvo financí dokončuje, také od roku 2016. Třeba britská společnost Betfair považuje současné dvacetiprocentní zdanění za nejvyšší, kdy by se ještě vyplatilo na tuzemský trh jít a oficiálně se registrovat. "Cokoli nad tím už přiměje firmy, aby se dívaly po jiných zemích," řekl Martin Lyčka, právník britského Betfairu.

Navrhované vyšší zdanění by se výrazně podepsalo také na hospodaření největší loterijní firmy v Česku. Sazka loni na loterijní dani odvedla zhruba 690 milionů korun, podle nových pravidel by to byla zhruba miliarda korun. Sazka s návrhem nesouhlasí.

"Vláda si nechala letos vypracovat nezávislý dokument od Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, ze kterého jasně vyplývá, že loterie patří do skupiny málo rizikových nehazardních her. A přesto návrh počítá s 50% zvýšením loterijní daně právě pro nerizikové loterie. To nedává žádný smysl a není to cesta k civilizované Evropě," říká Robert Chvátal, generální ředitel Sazky. Reagoval tak na slova ministra financí Babiše, který návrh představil právě jako návrat do civilizované Evropy.

Nový zákon o hazardních hrách by od roku 2016 měl mimo jiné zakázat hrací automaty v restauracích, hospodách či u čerpacích stanic. Vzniknout má také registr vyloučených hráčů, který hazardní hru nedovolí lidem pobírajícím dávky v hmotné nouzi, závislým hráčům ani lidem v osobním bankrotu. V plánu jsou také limity prosázených peněz za hodinu či měsíc.

Omezen má být také počet provozoven v jednotlivých regionech. Herny a kasina mají být podle plánů ministerstva navázána na počet obyvatel obce i regionu. V obcích s méně než 5000 obyvateli bude pouze jedna herna a kasino bude limitováno minimálně 40 tisíci obyvateli. Pokud tak nový zákon projde úspěšně legislativním procesem, poklesne počet heren o desítky procent.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy