Možná si ještě budete pamatovat dobu, kdy hned několik čínských aut stálo na základech Citroënu ZX. Ne v 90. letech, ale ještě v roce 2017. Stejně naplno se využívala třeba technika letitého Suzuki Alto, hned několik pohrobků má stále v Číně už nevyráběný Nissan Navara NP300 a není to ani tak dávno, co ještě z továren vyjížděla MPV založená na Fiatu Multipla nebo limuzíny postavené na Alfě 166.
Jenže asi neexistuje země, která by šla technologicky tak rychle dopředu. Stačí porovnat čínské automobily třeba tři čtyři roky staré a ty dnešní. Vlastně dokonce i jen během jediného roku je u především velkých značek vidět mílový skok vpřed.
A tak zatímco v Číně se vyvíjí ve velkém, evropským, americkým nebo japonským automobilkám začal mnohdy ujíždět vlak, což platí hlavně v elektromobilitě. Takže třeba elektrický Mini Cooper a Aceman už nějaký ten pátek vyjíždějí na platformě vyvinutí spolu s automobilkou Great Wall. Stejnou najdete i v útrobách třeba modelů značky Ora.
Situace Volva pod křídly Geely je dobře známá, do Evropy se tak teď třeba chystá luxusní elektrické MPV EM90, které není ničím jiným než přeznačeným Zeekrem 009. Stejného vlastníka má částečně také Smart, i v jeho SUV proto najdete čínskou techniku. A ještě jednou Geely, vyrábět totiž bude spalovací motory mimo jiné pro chystaný Mercedes CLA.
Na tomto místě je nutné zmínit, že třeba Ford nebo Chevrolet dávají svá loga na čínská auta již řadu let. Jenomže většinou tato auta zůstávají na čínském trhu, maximálně se objeví v některých méně náročných zemích jako Indie, Brazílie, Mexiko nebo v některých afrických státech. S nástupem elektromobilů a rozmachem Číny v jejich vývoji se ale takto vzniklé modely, byť jiných značek, dostanou i do Evropy.
Kromě zmíněného Volvo EM90 je to třeba také Mazda EZ-6, jejíž prodeje v Číně začaly koncem října. Bezmála pětimetrový sedan je následovníkem Mazdy 6, která je na trhu už od roku 2012, a vysloužil si chválu napříč motoristickými odborníky i veřejností především za svůj design. Ten je dílem Mazdy a přesně zapadá do aktuálního portfolia japonské automobilky.
Techniku ale Mazdě půjčil její čínský partner Changan. EZ-6 tak stojí na čínské platformě pro elektromobily, případně takzvané modely s prodlužovačem dojezdu. To znamená elektromobil, který má ale spalovací motor jako generátor energie. Elektrická EZ-6 se v Číně nabízí se dvěma bateriemi, kombinace elektromotoru a spalovací jednotky pak podle čínského cyklu zvládne přes 1300 km. Co si auto zachová pro Evropu, zatím jasné není, přijet by ale EZ-6 měla příští rok.
Jak a jestli vůbec by příchod auta mohla ovlivnit evropská cla na elektromobily z Číny, také doposud nikdo z Mazdy nijak nekomentoval.
Hodně otázek vyvolala také na začátku listopadu představená značka AUDI. Ano, skutečně psaná kapitálkami a navíc bez tradičních čtyř kruhů. Nejde přitom o žádnou kopii, německá automobilka na kdysi lukrativním čínském trhu strádá a nový impuls jí má dát právě "nová" značka bez tradičních odkazů. Vznikla spolu s lokálním partnerem SAIC, což pomohlo urychlit vývoj a především postavit auto na 800V architektuře a se 100kW baterií. Do prodeje se dostane v příštím roce, ale pouze v Číně. Do Evropy se AUDI nechystá.
Podobně je na tom i Nissan N7, taktéž skoro pětimetrový sedan, který stojí na technice vyvinuté japonskou automobilkou spolu s Dongfengem. Bližší data známá zatím nejsou, ale Nissan se nezapomněl pochlubit multimediálním systémem se špičkovým procesorem Qualcomm Snapdragon. Podobně jako řada dalších čínských automobilů.
Připomenout můžeme i fakt, že spousta v Evropě prodávaných vozidel, především elektromobilů, se právě z Číny dováží. Dacia Spring, BMW iX3, Tesla Model 3, Cupra Tavascan a další mají v pasu napsané "made in China". Třeba čínská automobilka BYD zase dodává některým značkám svou LFP baterii Blade, vybavený je jí třeba SsangYong Torres EVX.
