Praha - Po Česku přibývá parkovišť, kde se nedá zaparkovat. Tedy dá, ale pak se vám nepodaří normálně vystoupit z auta.
Redakční test, který jsme podnikli, ukázal, že v mnohých obchodních a zábavních centrech, na záchytných parkovištích u stanic metra či na běžných parkovištích jsou pruhy pro parkování tak blízko u sebe, že není snadné zastavit, neodřít sousední vůz, nebo vylézt z vozu či dokonce vyndat náklad, který vezete.
Parkoviště nejsou malá, dokonce všechna, která jsme proměřovali, splňovala závaznou normu. Problém spočívá v tom, že norma byla napsána v letech, kdy se tehdejším Československem proháněly škodovky 105/120. Tedy auta výrazně užší než jsou dnešní běžné rodinné vozy.
Kolmo pod zemí a nad ní
Kolmá parkovací stání mají lidé obvykle raději. Snáze se do nich trefí i řidič, který jinak s couváním do mezery mezi auty podélně zaparkovanými u obrubníku mívá problémy. Jenže, jak jsme ověřili v našem testu, tato parkovací místa mají jiný háček. Jsou pro většinu současně prodávaných aut příliš úzká.
Když se připravovala tuzemská státní norma pro odstavná a parkovací místa silničních vozidel, psal se rok 1987. Jezdili jsme hlavně ve stopětkách a stodvacítkách, jak se říkalo tehdy nejvíce prodávanému vozu ze Škody Mladá Boleslav. Šířka tohoto vozu byla bez půl centimetru 1,6 metru. Dnes je nejprodávanějším autem v tuzemsku Škoda Octavia. Je o plných sedmnáct centimetrů širší.
Ti, kdo malují pruhy na nově vybudovaných parkovištích, se řídí normou, která říká, že šířka pro stání má být 240 centimetrů.
Některá široká sériově vyráběná auta:
- BMW X6 198,5 cm
- Audi A8 195 cm
- Mercedes-Benz GL 192 cm
- Chrysler Grand Voyager 195,5 cm
- Lincoln Navigator 200 cm
Je 63 centimetrů dost nebo málo?
To, jak se ukazuje, mnohdy nestačí. "V současné době se tyto pruhy malují podle mého názoru poněkud úzké. Nevím, zda si někdo uvědomil, že dnešní auta jsou širší, delší a mají delší dveře s větším úhlem zavírání. Vystupování z aut na takto značených parkovištích se rovná artistickému výkonu. To nejsem žádný tlouštík, mám 180 cm - 84 kg. Také už mám dost věčně omlácených dveří a boků auta," uvádí internetové diskusi muž, podepsaný jako "nemo".
Jeho tvrzení jsme ověřili na redakčním parkovišti v Praze - Holešovicích, ale i jinde.
Začneme v Holešovicích. Parkovací stání zde má přesně zmíněných 240 centimetrů. Pokud budou stát na třech parkovacích stáních tři octavie (šířka bez zrcátek 177 cm) a všechny budou zaparkovany přesně uprostřed vyhrazeného státní, bude mít cestující v prostřední řadě prostor pro otevření dveří 63 centimetrů. To je, jak jsme otestovali, ještě docela dobré na to, aby z auta vystoupil běžně urostlý muž. Pokud však auta nezaparkují ideálně uprostřed - a to se děje častěji, například někdo postaví své auto trochu šikmo, je tu problém.
Octavie dnes není žádný obr
Další problém vzniká, pokud přijedete někam, kde nestojí jen octavie, ale i širší auta. A že jich - tedy v Praze určitě - přibylo. Pak už není prostor pro otevření dveří oněch více než šedesát centimetrů, ale třeba jen čtyřicet. To už nemusí stačit.
Někteří řidiči větších automobilů, jak jsme zjistili například na odstavném parkovišti P+R u stanice metra v pražských Letňanech, parkují tak, že své větší auto parkují obráceně než vedlejší. Jedině tak vznikne dostatečný prostor, aby dokázali vystoupit. Takový způsob parkování ovšem opět vyžaduje opět alespoň trošku řidičské zručnosti, a také, aby sousední auto parkovalo přesně v pruzích. Jak jsme se přesvědčili, někteří řidiči raději zaberou dva pruhy, aby měli jistotu, že až se k autu vrátí, budou moci nastoupit.
Vůbec už nelze závidět těm, kteří potřebují například vyndat z auta dítě i se sedačkou, nebo ho naopak do vozu usadit. To se pak často musí člověk smířit minimálně se zašpiněným oděvem.
Dosud platná norma zřejmě také vůbec nepočítala s auty s třídveřovou karosérií. Jejich boční dveře jsou totiž o hodně delší než u běžných sedanů, hatchbacků či kombíků.
Problémů je víc
Projektanti parkovišť by sice měli myslet na dostatečně široké příjezdové komunikace, ale není tomu tak vždycky.
Příkladem je právě ono parkoviště u metra v Letňanech. Stání sice má požadovanou šířku, dokonce ještě o několik centimetrů větší, jenže komunikace, po které člověk k místu přijíždí, není dost široká na to, aby si mohl řidič nadjet tak, že na místo zajede napoprvé. Obvykle je třeba si alespoň jednou couvnout a vůz správně natočit.
Další škody na náraznících a blatnících mohou řidiči utrpět vinou příliš ostrých zatáček u vjezdu do parkovišť nebo u komunikací spojujících jednotlivá patra parkingu. Těsně je lidem, kteří přijíždějí do libereckého zábavního centra Babylon, určitě lépe se dal vyřešit například příjezd do parkingu u obchodního centra v Praze u Flory. V centru Arkády na pražské Pankráci to také není ono, jak jsme otestovali. Absolutně odstrašující příklad jsme nalezli v Benicích u Prahy, v místním oblíbeném sportovním areálu.
Pokud řidič nenajde místo v přízemí a musí sjet o patro níže, čeká ho velice hororový zážitek. Do úzkého "kanálu" postaveného kolmo k bočním stěnám se musí vmanévrovat velmi obratně (to, že se to často nedaří svědčí otisky různě barevných laků na původně žluté malbě). Napoprvé to jen s trochu větším autem člověk, který tohle místo důvěrně nezná, s takřka stoprocentní jistotou nezvládne. Právě velká SUV manželek podnikatelů sem přitom jezdí velice často.
Nepostačuje ani výška
"Samozřejmě" i zde najdeme sloupy zasahující do parkovacího místa. Logicky jsou proto vždy nejdříve obsazená prostřední ze tří míst vymezených nosnými sloupy stropu.
Samostatnou kategorií by mohla být i výška omezující vjezd vozidel. Pokud vlastníte SUV a navíc ještě v zimě vozíte stále na střeše "rakev" na lyže, pak počítejte s tím, že například ve zmiňovaném obchodním centru na Pankráci nenakoupíte. Mohou sem jen vozy do 190 cm výšky.
Jakou máte zkušenost s parkováním Vy? Napište nám na [email protected]
