Vypadá to jako dílo vtipálka, který na počítači spojil dvě zrcadlově otočené fotky. Tohle auto ale existuje. Dvojité auto. Na univerzitě, kde vzniklo, dostalo záhy přezdívku "manželské", protože dva řidiči se v něm musí umět dohodnout, kam pojedou.
Autorem nápadu byl v roce 2016 docent Petr Tůma na Technické univerzitě v Liberci, který je ředitelem Ústavu pro nanomateriály. Částečně mělo auto sloužit jako propagace a také aby se vyzkoušelo, jak přesně je možné spojit dvě auta v jedno, respektive vyzkoušet sestrojit auto, které má všechny nápravy řiditelné. Nejjednodušeji a de facto i nejzajímavěji to šlo tedy mechanickou cestou, svařit dvě auta zády k sobě.
Vůz se strojili závodníci Jaroslav a Jaroslav Pešanové Jizerního Vtelna. Dostali k tomu dvě Škody Citigo s tříválcovými motory. Zajímavé je, že auta nebyla úplně identická. Jedno má výkon 44 kW, druhé 55 kW.
Dvě Citigo měla také odlišnou výbavu, bedlivý pozorovatel si tedy všimne, že jedna příď má oplastované blatníky (model Expedition) a má také digitální klimatizaci.
Samotná přestavba byla prý poměrně jednoduchá. Zhruba v půlce druhých dveří se vůz rozřezal a svařil. Do tohoto prostoru se na podlahu umístila nádrž na zhruba 10 litrů paliva. "Moc daleko tedy nedojede," směje se Martin Mazač. Samozřejmě proto, že z nádrže odčerpávají oba motory.
Každá část auta má vlastní ovládací prvky. Citigo má tedy brzdy na všech kolech, dvě převodovky, dvojí elektrickou soustavu i dvě funkční klimatizace. A pod autem i dvojitý výfuk.
Má prý své jisté dostatky a nedostatky. "Vzhledem k tomu, jak je dlouhé a jak velký má rozvor, má trochu problém s přejezdem nerovností. Při převozu to byl oříšek," vysvětluje Martin Mazač. Zatímco běžné Citigo má rozvor 2421 mm, dvojité 3700 mm. A na délku měří jako pořádná limuzína, celkem 4860 mm. Vůz samozřejmě na silnice nemůže, ale vyzkoušeli jsme ho na nádvoří liberecké univerzity.
A je to rozhodně zážitek. Vylosujete si ze dvou klíčků. A pa se musíte s druhým řidičem vždy domluvit, kam se jede. Ten, kdo zrovna sedí proti směru jízdy, to má daleko těžší. Teoreticky se ohlížet nemusí, ale je to nezvyk dívat se dopředu.
Zkoušet "drag race", tedy jestli 55kilowattová polovina bude v praxi dominantnější než o 11 kW slabší protějšek, nám dovoleno nebylo, byla by škoda ho ničit. Ale jestli v něčem skutečně funguje rčení, že se auto otočí na pětníku, hodí se právě tady.
Na trhu existuje mnoho vozů s aktivně řiditelnou nápravou, které v nižších rychlostech pomáhají zmenšit poloměr otáčení tím, zatímco ve vyšších pomáhají k lepším průjezdům v zatáčkách, ale univerzitní Citigo k tomu může využít maximální rejd. Dělá kolečka jak z komediálních autařských filmů na minimálním prostoru.
Působivé je, když řidič vzadu pohybuje polovinou auta ze strany na stranu, jako by mu zadek vlál. Může i svého řidičského kolegu školit a zatáčet nenadále, aby se naučit rychle reagovat. Jako na škole smyku, kde ale zádí auta hýbe odtrhová hrana.
Dvojité Citigo čeká ještě úprava. "Plánuje se zapojení Fakulty mechatroniky, protože bychom chtěli spřáhnout brzdy, řízení a další systémy vozu v jeden celek," vysvětluje konstruktér Martin Mazač.
